tak jsem po dlouhé době (na vině je Pendolíno) přijel domů na vánoce s předstihem, už v sobotu 22. prosince a ne jako obvykle až 24. v šest večer. To jsem si dal! Nejen, že jsem se málem strhal čtrnáct dní předtím s pečivem, ale i příprava vánoc mi dala zabrat. Asi už stárnu. Balení dárků bylo náročné, papíru bylo dost, ale zase nebyly stužky a obchody už byly zavřené. Ještě že máme to letité umělé lýko. Dále otec letos sehnal stromek (prý čerstvě uříznutý; no je to možné, letos bylo dost sucho a to se mohlo na jehličině docela projevit), takže jsem zdobil a ačkoli se jednalo o smrk ztepilý, byl pěkně pichlavý. Do toho prádlo a jiné radosti, sečteno podtrženo odpočíval jsem akorát pětadvacátého, kdy jsem dokonce objevil Výplatu! Navíc, veškerá námaha nejspíše přijde vniveč, neboť vnoučátka leží s horačkami a je otázka, zda vůbec ještě letos k našim dorazí. Také jsem zjistil, že jsem se totálně ztrapnil s PFkami, které mají špatný rok. To je vidět, jak myslím; důležité jsou pro mne souvislosti, přesné hodnoty jsou mi spíše na obtíž. A v novém roce mne nic dobrého nečeká, přinejmenším do začátku léta.