A co jindy málomluvný Sopťa?
Je čtvrtek večer, já balím věci do batohu a oddávám se svým chmurám. Má tohle ještě cenu? Nejsem na tohle už trochu starej? Vyhořelej? Už teď to vidím, zase budu akorát vlát v závěsu za týmem, kde chrti stejně všechno vyluští i beze mě. Přispěju jim tak možná svým otupělým mžouráním, a kdyby se mi snad skutečně v hlavě začalo něco líhnout, spolehlivě to zajde na oubytě v naší obvyklé luštící vřavě. Anebo to rovnou všechno zaspím. Achjo, že já na to vždycky skočím.
Je pátek večer, venku je krásně a první šifry mé černé obavy potvrzují do puntíku. Jo, zapomněl jsem dodat, že budu zdržovat cestou do kopce! Myslím na šnEka a jeho loňský manifest. Na Transformaci provozuji zatvrzelou aktivitu. Zavazím kotelníkovi, co můžu, a dopisuju zbývající cesty v bludišti, abych se trochu probral. Na Lumpovi zavane první svěží větřík. Kromě osvěžujícího výhledu je to taky šifra dle mého gusta. Taková nořící se z mlh, kdy stačí jen přimhouřit oči a vykročit za ní. Volání šifry bylo dokonce silnější než naše luštící vřava. K Mitrovským odcházím občerstven na duchu. Na Riviéře nám takřečená nelinearita hlavu nemotá, motáme si ji sami snahou orgy přečůrat, jenže je to spíš proti větru. A pak přišel Escher, krásná šifra plná symbolů, které se mi samy sypou před oči. Je to - tým snad odpustí - sólo pro Sopťu. Konečně vzrušení jako za starých časů! Nepoběžíme až na další šifru? Realitu řešíme jako pravý tým, jedna duše, jedno tělo, přichází povznesená nálada, kterou Fanklub nemůže udolat. Nenoří se sice sám z mlh, je to stopování od náznaku k náznaku, ale cíl jasně leží tam někde za rohem. Vypadá to, že do tohohle týmu patřím. A pak Kosočtverec, co je spíše čtverec nakoso. Bobtnající zákys nakonec vyřešila moje svéhlavost, s jakou si navzdory myslívám svou. Konečně se to jednou obrátilo v dobrou vlastnost. Dokonce poslední dílek, který doplnil týmovou skládanku... Báječná hra! Radostná a naplňující. Jak často se člověku podaří být kolečkem v tak dobře promazané mašině?, být žebrem v tak Úžasném Topení?
Jo, a že jsme prej vyhráli... no tak jo, ale to už máte fuk...