Jsem Anděl, co vždy vstane z popela, jdu dál vstříc svému osudu pln sil, i když ne vždy z vesela, už vím, kým budu a kým nebudu. Mé staré křídla shoří a já je vyměním za péra nová a směji se všem, co ta stará chválili, pro mě víc už jich nebylo třeba, ač jiným se možná líbili. Nyní pro Vás jsem jiný snad však duše má je táž, díky novým poznáním teď jen mám jiný šat, mé rány zhojil vlastní pláč.
Nyní silnější, zdravější a krásnější mám křídla, nová z popela se zrodila, můj duch je mnohem pevnější než včera, má vlastní bolest, mě změnila. Jsem však zasvěcen slunci a světlo mám nést, mě neublíží manipulace ani zloba, kdo přijde za mnou, toho mohu vést, kdo padne, může povstat znova. Mé světlo může nový život dát všemu, mé slzy hojí rány zjitřené, pojď a učiň také tu změnu.
SPAL V SOBĚ VŠECHNO ZLÉ