vždycky jsem chtěl vidět stroček, který mne pochopitelně v atlasech hub naprosto uchvacoval. Už loni jsem pojal podezření, ale protože byl zaschlý, nemohl jsem si být jist. Letos jsem ho zastihl v plné kráse a je to jasné, našel jsem stroček. Není úplně přesně takový, jak jsem si ho představoval, ale i tak je pěkný.
Po delší době jsem opět otevřel Válku Židovskou. Je to čtení zajímavé, ale značně nezáživné (jsem teprve na počátku Neronovi vlády) a musím říci, že naše představa o utrpení je značně přehnaná. Příkladné zvěrsto dneška, vypálení Lidic Nacisty, by Josefovi nestálo ani za jediné písmenko. Takové hrůzy se v Palestině děly za dob raného císařství. Musím ocenit překlad do češtiny, velmi pěkně ukazuje její značné možnosti. Zde je jeden zvláště vydařený popis:
Ve věcech slitování hodných byl nesmírně krutý a v hanebnostech velenestoudný. Nikdo nerozestíral okolo sebe více věrolomnosti než pravdy, ani nevymyslel záludnějších způsobů v konání darebáctví.
Muž, o kterém je řeč, sice vynikal v ukrutenstvích, ale popravdě mu doba umožňovala je páchat. Buďme tedy rádi, že žijeme v jednadvacátém století a nevěřme těm, jež tvrdívají, že se lidstvo nikdy nepoučí. No nemám pravdu, můj milý deníčku?