nevím, který ďábel mi našeptával, ale vyžebral jsem stylový (nebo jak se tomu říká) časopis pro teplouše Lui. Když odhlédneme od soustředěného vymývání mozků, byly tam dva zajímavé články. Začnu tím benigním. Psalo se v něm, že se na pánských záchodech v Palladiu schází muži mající sex s muži. Shodou okolností jsem se tam dnes stavil. Močit, aby bylo jasno. A dobře jsem se bavil, byť to moc k smíchu nebylo. Jsem prostě poťouchlík. Ochranka (a bylo jich alespoň pět, i s vysílačkami) div nekontrolovala, jestli u mušle opravdu močím, nebo tam dělám něco jiného. Kohosi vytahovali z kabinky, jeden nešťastník si natahoval ponožky až v umyvárně atd. Kdyby ti chudáci dělali něco špatného, třeba si píchali drogy, ale takhle? Vždyť jen konali potřebu, ne? Asi se ještě nerozkřiklo, že tahle holanda (promiňte mi ten archaismus, nový, patrně anglosaský termín jsem zapomněl) už není co bývala.
Horší je to s druhým článkem. V něm se, můj milý deníčku, popisuje plavba na parníku ve Středomoří, kde se každoročně plaví na 2000 mužů majících jediný cíl. Bezuzdě si užívat erotických radovánek, ať to stojí, co to stojí. Jen ta představa mne silně rozrušila, nemoci uniknout a muset odolávat. Ajajaj. Nemluvě o ještě strašnější možnosti, totiž že bych nemusel odolávat. Ojojoj. Ještě že nemám peníze a neumím jazyky, jinak bych špatně dopadl. A jinak, než špatně by to dopadnout nemohlo, to je jisté. Ovšem představa je to nanejvýš svůdná. Ale možná je to tak, že na tento parník (já vím, můj milý deníčku, není to parník, ale zní to lépe) se nemohu dostat právě pro ty vlastnosti, které by mne tam odsoudily k nekonečnému utrpení a které mi zároveň zabraňují vydělat peníze. Jeden psycholog, který mi dělal osobnostní diagnostiku, předpověděl, že nikdy nezbohatnu a zemřu chudý a v zapomnění. Nemám, můj milý deníčku, jediný důvod mu nevěřit.
Tak asi tak.
A ještě něco. Dočetl jsem otce Goriota. Na straně 110 došlo na olupující se tapety, ale netřeba mne podezřívat, můj milý deníčku, že jsem tenkrát dočetl až tam. Bambulky na papučích tam ale vážně nikdy nebyly, ty jsem si ze zlosti vymyslel.