Ačkoliv jsem v problematikách podobného typu jedna z nejfundovanějších regionálních odborných kapacit, musím se přiznat, její otázka mě mírně zaskočila. Sám jsem se totiž nacházel v poměrně nejapné situaci námluv s jedním neskutečně odolným mladíkem, který se mnou svou pasivitou paradoxně zadribloval do fáze vyšinutosti tak, že jsem raději sedl na letadlo a prchl s pár stovkami v kapse za hranice. Holt, někde se stala chyba a strategie typu “musíš vystřílet celej svůj arzenál, pak se schovat, přezbrojit a zkusit to znova, dokud tě to nesejme, nebo nedosáhneš svýho,“ není asi aplikovatelná pro všechny povahy a pro citlivky už vůbec ne. Nechci tím tedy ani zbla naznačit, že bych byl citlivka nebo trpěl jiným postižením, v každém případě to bez trpělivosti jednoduše nejde. A to je prostě fakt. Jak dlouho to má alespoň řádově trvat či kde se dá takové trpělivosti naučit a zároveň se opuštěný ve třiceti neprobudit do reality, se už v odborné literatuře jaksi nepíše. Co se ale píše a to jen díky geniálnímu kolegovi Tomášovi Baránkovi, jehož „Praktická příručka technologie lovu“ mění životy stovkám nešťastně zamilovaných, je několik chytrých důvodů v kapitole „Vázne to? …„
Těch důvodů je vlastně relativně málo, každopádně většinou docela spolehlivě určí osud toho zdlouhavého snažení se, kdy ze sebe člověk dělá blbečka a naivně doufá, že má alespoň nějakou tu šanci ve svém snažení uspět. Nemá. A co je nejdůležitější, je totiž klidně možné i toto: nemůže za to. Tedy navrhuji podívat se na ně ve stručném přehledu, kterým vám zároveň z Baránkova díla nabízím malou ochutnávku:
- Má jiný smysl pro humor
(Nesměje se vtipům, nechápe je jako vtip, vůbec nepostřehne, že jste žertovali, případně se tváří jako by byl váš humor pod úroveň, pohrdá jím: prostě má jiný smysl pro humor, případně ho nemá vůbec. Sám pochopitelně nic nevymyslí.)
- Nezajímá se
(Na nic, co se vás týká, se neptá, a když o sobě občas z přetlaku něco řeknete, nezajímá ho to a dál se nevyptává. Nesdílí vaše úspěchy, nezajímají ho. Je mu jedno, co je pro vás v životě důležité a zajímá se nanejvýš o ty nejvšeobecnější nudné věci. „Jak se máš? Tak to je dobře, že se máš dobře.“: je buď příliš mladý, nebo totálně zahleděný do sebe, případně zamindrákovaný až na dno.“)
- Pořád kecá a to nezajímavě
(Většinou je to strašná nuda, když něco říká. Můžete klidně vypnout odposlech a přemýšlet nad něčím jiným, aniž byste přišli o něco zajímavého nebo vtipného. Stačí jen v pravou chvíli přikyvovat: je moc mladý, netvůrčí nebo konvenční či s příliš vysokým IQ)
- Mlčí
(Mlčí. I když tlačíte káru konverzace sami a máte z ní mozoly, zná víceméně pouze tři slova: „ano“ „ne“ „nevím“: introvertní typ nebo si s vámi hraje a pohrdá vámi)
- Neustále odporuje
(Stále a ve všem nesouhlasí a skáče do řeči, případně se pitvoří, chytá za slovo, přerušuje: zamindrákovaný, namyšlený, neomalený a konvenční. Nebo je hysterka)
- Je úplně blbej
(Nechápe složitější, anebo dokonce zcela běžné věci. Ničemu nerozumí a uráží ho cizí slova: kombinace genetických dispozic a vlivu výchovy)
- Ubližuje, ponižuje
(Nejspíš hysterka: zvlášť nebezpečný typ)
body vypracoval:
Tomáš Baránek – Fragment 2005