tak jsme s bratrem zkoumali brněnské hodiny, prý mají připomínat pyj (tedy mužský pohlavní úd), já bych řekl, že spíše připomínají určité typy dámských luxusních vibrátorů. Ale to je nepodstatné. Důležitější je, že se nabízí otázka, k čemu je takto neužitečný předmět dobrý. Pokoušel jsem se vidět nějaký čas; pokud jsem věděl, jaké číslice mám vidět, tak jsem i něco viděl, dokonce i jakousi nakloněnou rovinu jsem viděl, když bratr tvrdil, že ji musím vidět, ale na měření času jsou tyto hodiny zcela nepoužitelné. To je zjevné. Zbývá ještě lapání kuliček (původně jsem myslel, že představují sťatou hlavu nebohého generála; bratr na nástěnce vyčetl, že jsou to kule, které generála zastřelily), jako zábavná kratochvíle pro chudinu. V čajovně jsme byli poučeni, že je o ně docela rvačka, že musíme být nejméně tři a přijít alespoň hodinu před začátkem sypání. Takže nic . . .
Zpět jsme jeli EC a bratr si všiml, že informační panel zobrazuje rychlost vlaku. Vskutku zajímavé, bavil jsem se tím až do Prahy. A opravdu jezdí ČD místy až 160 km/h? Tomu se ani nechce věřit, že.