V době, kdy ještě řídil osudy jmenované slavné banky se ho údajně zeptal jeden novinář německého magazínu »Stern«, jestli jakožto bohatý muž skutečně musí vydělávat 14 miliónů Eur, 7 miliónů by to jistě zastalo taky. Ackermann odpověděl, on ty peníze nepotřebuje a žije skromně. Ovšem oni ctižádostiví mladí lidé v bance by ztratili svoji motivaci a respekt před ním, kdyby nevzal, co je možné.
Mhmm, zajímavé, na tom něco bude. Třeba i to, že když on sám je - jak říká - tak nenáročný, proč si nevyhledává spolupracovníky, jež září touto ctností stejně jako on? Kdyby se ten efekt sesumíroval, vyplulo by na povrch bezpochyby trochu víc, než nějakých žabařských 7 melounů.
Zajímavé by bylo i vědět, jak s těmi svými přebytky nakládá? Ale nebuďme tak zvědaví, to je přece jeho soukromá záležitost, jak nakládá s milióny, které si přetáhne na svoji soukromou stranu. Jistě je všechny věnuje na dobročinné účely, ponechá si jen tolik, aby nemusel okusovat hladový hadr. Ale to už je jenom moje fakty nepodložená spekulace.
Mimochodem, kdyby měl s těmi novinářem nastíněnými 7 milóny € (tj. asi 8,5 miliónů US$) zaskočit za svého kolegu Oswalda Grübela a uhradit ztrátu jeho banky 2,3 miliardy dolarů, o níž byla řeč v onom mém článku o 2 miliardách sem a tam, musel by na to nebohý pracovat bezmála 300 let.