tuhle mi matka vyprávěla, jak nekupovala v Lidlu cibuli, protože na ní bylo napsáno země původu Austrálie. Co je moc, to je moc. Hlavně že ekoteroristé brojí proti kácení v prvních zónách (prý zaplacené od těžebních společností, aby kůrovec nalétal do druhých zón a tam se mohlo vesele kácet; už jsem to tu milý deníčku psal, ale opravdu mne tato myšlenka nadchla) a proti Temelínu. Kdyby raději brojili proti plýtvání (a nejde jen o nesmyslný dovoz cibule z Austrálie). Jenže s tím by se těžko dostali do hlavních zpráv, že. Když jsem byl shlédnout bublinatky do Studny, zapomněl jsem MT na stole, takže zpět jsem musel pěšky (nebylo jak přivolat řidiče). Což, to by nebyl problém, kdybych neměl holiny. Závěr byl opravdu poněkud tvrdý. Také jsem shlédl Fantazii od Disneyho. Poněkud slabé, řekl bych, ale vzhledem k tomu, kolik lidí ovlivnila (Trnka, Karel Zeman přinejmenším), nelze ji úplně odmítnout. A zobrazení tónů barev oblohy a mraků bylo zcela přesvědčivé. Asi měl pan Disney skvělý výhled na západ. Jak kdysi řekl Polidar, když se přestěhoval: už jsem zapomněl, jak krásné umí být západy slunce. Tehdy jsem nerozumněl, ale dnes ano. Mimochodem, zajímavá příhoda s tímto uměleckým řezbářem. Kdysi mne oslovil na Pálavě na Děvíně a docela dlouho mi trvalo, než jsem zjistil, co je to za člověka, který mne zná jménem, ví kdo jsem a já při tom netuším, co je zač. To se občas stává. Dnes už na Děvíny pokud možno nelezu.