MEDVÍDEK PŮ A DIVOKÉ VČELY
Medvídek Pů se ráno probudil a hned jak se probral, si uvědomil trpkou realitu. Včera večer si půjčil od Králíka hrnek medu k snídani, ale med snědl ještě než došel domů. "Takže mě čeká ráno bez snídaně," uvědomil si mrzutě. Na to ale neměl ani trochu náladu, poslouchat jak mu bříško kručí: "Brum, brum." Medvídek ale dostal nápad, jak se zbavit hladu. Vyndal si vercajk a narval se perníkem rovnou do plyše. Asi půl hodiny odfukoval jako po běhu 2km/3 min. (v Půově případě je to pochopitelně nesmysl) pak se vzchopil a vypotácel se ven. "Tak tohle je v pohodě," řekl si, když se rozhlédl po orosené mýtině. Ptáčci cvrlikali, broučci bzučeli, Pů hučel. Vydal se kolébavým krokem pěšinkou mezi stromy tam, kde bydlí Prasátko. Pů neušel ani půl cesty k prasátkově domečku (dnes mu to trvalo jen malou chvilku), když vtom vidí, jak mu naproti pospíchá Prasátko. "Ahoj Prasátko!" "Nazdar Pů, běžím ti říct, kde je k sehnání nějaký med." "No to je výborné Prasátko, víš, Králík mi včera půjčil med a já mu ho musím rychle vrátit, protože jsem ho snědl a..." Medvídek vyprávěl a už nebyl k zastavení. Mlel a mlel a nepustil Prasátko ke slovu. Tak došli ke stromu, kde Prasátko vidělo divoké včely. A tu si Pů uvědomil, že med znamená také škrábání se na strom, boj se včelami a sem tam nějaké to bodnutí. Elán ho přešel. Chvilku s Prasátkem pozorovali míhání včel v koruně a Pů usilovně přemýšlel, jak mít med a nemuset dělat tu spoustu nepříjemných věcí. "Ty, Prasátko, mě nějak není dobře, půjdu sem jindy." "A co Králík?" staralo se Prasátko. "To tedy nevím, Prasátko. Bude se asi vztekat, nadávat a doufám, že mě nebude bít," líčil Pů a věděl, proč to říká. Znal Prasátko.To bylo chvilku zadumané, jak přemýšlelo a zvažovalo. Pak vzdychlo a rezignovaně (kdyby vědělo, co to znamená) ohlásilo: "Mám trochu medu doma." A bylo to. Medvídek měl na čas po starostech. Šli k prasátku, Pů vzal med a šel ho vrátit Králíkovi. Cestou si odpočinul u studánky, protože potřeboval dodat tělu tekutiny, aby nebyl dehydratovanej. Ležel na pažitu a hlavou se mu honily stovky nápadů.Jeden z nich se jmenoval "MED" a další "KRÁLÍK POČKÁ". No co, ono se to nepo... a už lovil tlapkou v nádobě. Med mu chutnal a za pět minut byl tentam. Jak byl v náladě, rozmlátil hrnek o šutr a šel domů. Ještě dost hučel, ale už to nebylo ono. Doma seděl pět hodin na houpacím křesle a zíral na vzorek na tapetách. Uvědomil si, že Králík čeká, až mu vrátí med. Prasátko čeká na med a Pů sám zase nemá nic k snídani. To ho tak zprudilo, že šel do lékárničky, vyhrabal asi pět rohypnolů, nacpal se tím a za hodinu to s nim fláklo. Tak si také jděte hajnout děti! Dobrou noc.