Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Křiklouni. Můj milý deníčku,
tak rathlík nám doštěkal, ukázalo se, že zloděj nejhlasitěji křičel, chyťte zloděje. Vlastně je mi ho líto, protože uplácení nepovažuji za nejhorší nešvar naší společnosti. Ostatně, u veřejných zakázek je to možné jen proto, že se neprovádí důsledná kontrola. Vždyť ceny zboží jsou dobře známé a snadno zjistitelné (či by tomu tak být mělo; jakékoli zatajování má smysl pouze tehdy, když z toho někdo může týt) a pak jediné, čím se jednotlivé společnosti mohou lišit, je cena práce a ta se také dá snadno stanovit na trhu práce. Pokud by tímto veřejná zakázka byla našponovaná (a pro vítěze byla spíše záležitostí prestiže a tím možnosti zisku bohatého soukromého zadavatele), nezbyly by peníze na uplácení. Ale už vidím, jak se pravičáci pohoršují ochranou dat a pod. Nejvíce bita bude ČSSD, měla se pochopitelně halasně a se vší pompou Ratha zřeknout a to i kdyby byl nevinný jako pověstné lilium. Takový přehmat totiž lidé snáze odpouští (kdo mohl tušit, že je nevinný, že). Je vůbec s podivem, že to vždy padne na ně. Že by neměli na správných místech ty správné zvědy, kteří by včas zavolali, pozor, tady budeme vyšetřovat? Nebo jsou opravdu natolik neschopní? No nic, mne trápí jiné věci, sběrné suroviny (opravdu u výkupu netušili, že ukradená socha z Lidic není bronzový šrot?) a jiná svinstva konaná ve jménu zákona. Rath ovšem bral úplatky už dávno, jenže za jeho ministrování jsme získali nezbytný a dlouho toužebně vyhlížený přístroj. Sice předražený, ale získali. Za poctivých ministrů zdravotnictví jsme nezískali nic. Jen jsme dostávali kapky: že moc pracujeme, že málo pracujeme, ale vždy že moc utrácíme. To je také důvod, proč mi vadí Havel. Jako člověk je možná bez vady, ale co je to platné, když o svých prozíravých myšlenkách nedokázal nikoho přesvědčit, když naši společnost neučinil lepší, když uplácení a chybám při privatizaci nedokázal zabránit. Takový politik zcela selhal, zvlášť když to ani, z čiré touhy po moci, nedokázal přiznat. No nic, to je nepodstatné.
Někdo nám tu vysadil pávy. Včera jsem je konečně odhalil na vlastní oči, nikoli pouze uši. Ale že jsou to křiklouni, kterým není hned tak rovno!
Howgh (čti haf)