Můj svět je bláznů rej
a červi v hlavě mé řvou: "Tak to vzdej!".
A z bývalého já už zbyl jen stín,
smečka vlků míří k dveřím mým.
Tak v nekonečné noční můře musím žít,
zbývá beznaděj.
Těžko může se mi přitížit,
když sám svět je bláznů rej!
Vyhýbám se marně temným stvůrám,
rozšklebeným černým nočním můrám,
svírajícím ocelovým šňůrám...
Ďáblův pochod dál zpívá ten bál!
Můj svět má jméno STRACH
A srdce mé ví, že se blíží vrah.
Mou duši z těla drásá stovka skob,
kam šlápnu krok můj najde prázdný hrob.
Pak prchám pryč před duchy, co jsou beze jmen,
cítím jejich pach...
Dav mrtvých mě obejme
a můj svět má jméno STRACH!
Můj svět se náhle zcvok
a popíjí mou krev jak chutný mok.
Muž s kosou na tě číhá i když bdíš
a smečka hadů míří stále blíž,
řvou do ticha, že "den je noc a noc je den!",
čas zmátl svůj krok.
Žiju vprostřed hrůzných scén!!!
A můj svět se náhle zcvok...