tohle mám z druhé ruky (naštěstí!), ale horrory pokračují. Dnes ráno tu byla muflonka s čerstvě porozeným mrtvým muflonětem. Z jejích dojemných pokusů přivést mládě k životu člověku běhal mráz po zádech. Není příliš pěkný pohled na to, jak něžně do mrtvolky šťouchá kopítkem, jak ji olizuje, lehá si k ní, povzbudivě pobekává. Když přijela odklízecí četa, mrtvolu naložila na lopatu a odvezla, horror pokračoval. Muflonka očuchávala zem, kde mrtvé mufloně leželo, pobíhala okolo, bečela a bečela, zjevně hledala ztracené mládě. Navíc měla viditelně oteklé vemeno a vůbec byla celá opuchlá. To trvalo až do odpoledne. Teď je tady stále, ale už jen smutně a unaveně pobekává. No, příčina je možná jednoduchá: co jim místo roští postavili parkoviště, chodí rodit pod naše okna a tak ty horrory máme z první ruky.