v pátek si takhle sedím u stolu a najednou slyším hlasy. I nelenil jsem a jako obvykle čile vyskočil, zvědavě pokukuje, co se děje. A tentokrát se věru dělo! Muflonka, které jsem si již dříve všiml, jak polehává nad schodištěm, se zvedla a bylo jasné, proč se ji ti tři snažili odchytit. Ze zadu ji čouhalo (viselo) čerstvě nenarozené mufloně, porod se zarazil asi v polovině, takže bylo vidět přední nohy a hlavičku. Už to bylo dost nechutné, ale co teprve, když se rozeběhla. Nepochybně dávno mrtvé mufloně se jí tam bincalo jako oháňka, mohl jsem jen suše dotvrdit, že tentokráte jde o podívanou pouze pro otrlé vtipálky. Dost možná, že mufloně bylo zcepenělé už před porodem a výkřik té ženské: "Jé, ona je tu díra v plotě, takhle ji nechytíme." působil opravdu komicky. V přírodě by se i o tuto muflonku postaraly šelmy a ukončily tak její problémy, takže měla jistě důvod utíkat, neb do zubaté tlamy se jí jistě nechtělo. Můj milý deníčku, shrňme si to: tak to máme otrávenou muflonku, zaražený porod; no doufám, že se nám ti mufloni nesnaží jemně naznačit, jaký bude letošní rok . . .