Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Objektivní náhody Můj milý deníčku,
tak jsme včera instalovali první část výstavy (vernisáž bude 14.3.2011v 17.00, kdo chce, ať přijde) a jsem úplně vyřízený. Místo, abychom si užívali sluníčka, byli jsme zavřeni v odporné studené ratejně. Ale útes je víceméně v kupě. Nemohu nevzpomenout shlédnutí dokumentu o Švankmajerových, kde jsem se ocitl spíše omylem (nebo objektivní náhodou?) a kde bylo hezky vidět, že i profesionálům dá příprava výstavy pořádně zabrat (zvláště grupnsex), co teprve pak amatérům. Zvláště roztomilé ale bylo, jak Švankmajer vzpomínal na dětství a na pobyt v ozdravovně. Mé zážitky jsou podobné, ale za nás už to přeci jen bylo mírnější. Karamelky jsme dostávali každou neděli, ne jako za dob Švankmajera pouze pokud jsme přibrali, jenže mi je stejnak sebrali starší kluci. To je jasný projev demokratizace společnosti. Prostě už se socialismus rozkládal, zevnitř. Nevěřte proto aneričanům, že SSSR uzbrojili. To je propaganda, ve skutečnosti se systém položil z úplně jiných, vnitřních důvodů.