Svoboda není dar, který nám udělují nebo berou mocní tohoto světa. Svoboda je stav bytosti, kdy si je tato bytost plně vědoma svého bytí, kdy se plně za sama sebe rozhoduje a tím sama sobě určuje to, jaká chce být a co chce dělat. A proto svobodným není ten, kterému je svoboda udělena, ale ten, kdo se jako svobodný chová.
Člověk by měl být svobodný a ve své svobodě se nevzdávat toho, čemu věří, protože právě to, čemu věří, ho dělá svobodným, jiným, individuálním a právě to je na lidském rodu tak krásné, neopakovatelné; právě to je cenné na každém z nás - totiž ona svoboda a ona neopakovatelnost každé bytosti.
Člověk by se neměl své svobody, jež je přirozená každému člověku, za žádných okolností vzdávat, protože pak sám sebe znehodnocuje, popírá svou lidskost a stává se pouhým nástrojem toho, kvůli němuž se své svobody vzdal. Člověk, jež se své svobody vzdal, vzdal se svého bytí, vzdal se svého života.