těšil jsem se, jak zase jednou rychle dojedu domů pendolínem. Pravda, nevěřím, že nadšení ČD vydrží dlouho, ale dokud bude jezdit, míním ho využívat alespoň pro jednu cestu. Časová úspora je prostě podstatná. Do Chebu činí jednu hodinu, do Fr.L. rovnou dvě. Tentokrát ovšem nejelo. Místo něho jela náhradní souprava. Tu nejdříve přistavili k nástupišti (cedule na vlaku slibovaly trasu Brno-Praha) a posléze hlásili, že vlak pendolíno do Fr.L. nepojede, ale že pojede náhradní souprava. Běžel jsem tedy vyhledat průvodčí, abych se zeptal, je-li to ten vlak. Spoustu lidí to asi naštvalo (a zmátlo), mne ani moc ne, neboť hlavní výhody zůstaly, navíc jsem měl kupé pro sebe a vrátily mi 70 KČ za místenku. Nikde jsme nestavěli a dojeli až do Fr.L. se slušným zpožděním 20 min. A to je prosím zajímavé. Ještě v Plzni bylo 10 min. (z Prahy něco nahnal), ale pak přišel úsek Stříbro-Planá, kde obyčejná souprava jede 20 min., avšak pendolíno pouhých (a těžko uvěřitelných) 10. Prý díky náklopným skříním, tvrdí otec. Je pravda, že je to tam samá zatáčka a v pendolínu jsem měl málem mořskou nemoc. Jen bych opravdu nechtěl být mezi těmi, co uvízli kdesi u Velimi v pendolínu (prý mu zamrzly CD romy).
Výplatu jsem doma nanašel. To je nepříjemné, snad není nadobro pryč. Zato jsem našel Hluboký spánek. No vida!