Co můžu:
Lepší než dobré čaje.
Pohodlnou postel.
Ticho a klid.
Ruské klasiky, především Turgeněva.
Dávám přednost samotě ve dvou (ano, Lermontov)
Bacha, Brahmse a Brucknera (a také Debussyho)
Alu Pugačevovou (a DDT?).
Kurosawu, Antonioniho, Lubitsche
Pátý element.
Lemovu Solaris.
Když jde něco samo.
Přirozenost.
A kdoví, co ještě . . .
A co nemusím:
Když něco musím . . .
Kouř a zakouřené prostředí obecně.
Alkoholové opojení (na rozdíl od čajového)
Kverulanty a chytráky.
Randál, zvláště, když mám spát.
Cestování.
Sport (sportem k trvalé invaliditě).
Špinavý záchod.
A vůbec prach a špínu (smrdí).
Mor a choleru (a vůbec chorobné stavy).
Uzeniny a smažené pokrmy (na přepáleném tuku).
Česnek a smetanovou zmrzlinu.
Společenské povinnosti.
Angličtinu.
Když něco nejde (samo).
A kdoví, co ještě . . .
Je vidět, že jsem takový skromný a nenáročný. Jako ten z Pilgrova vtipu. Jeho vtipy mimochodem hodně můžu. Zato ty jeho Kouzelné studánky zase nemusím . . .