Jak těžké je ráno zas vstát...
Smát se,stále předstírat,
že můžu bez Tebe žít.
Jak těžké je jít večer spát,
ptát se,zda měls mě kdy rád.
A nechtít o Tobě ani snít...
Jak těžké je necítit zlost!!!
Jen samota-nezvaný host...
Kéž nechci v Tvém náručí být!!!
Jak těžké je říct si tak dost!!!
A spálit provždy ten most,
po němž chci zpět k Tobě jít...