Zhulenej zajíček a žabička si hrají na kraji rybníčkaVtip o zhuleném zajíci a podivné žabce s hrochem...
Sedí zajíček u rybníčka a hulí jointa. Hulí a hulí, kebule se mu točí a zem se pod ním houpá. Tu přiskáče žábička, tuze hloupá.
Žabička: Zajíčku, zajíčku, copak to vyvádíš?
Zajíček: Hulim ne voe, nevidíš?
Žabička: Nevím a co to jako je?
Zajíček: To je na dlouhé vyprávění, raděj si párkrát šlukni, zadrž dech, přeplav rybník, vrať se a vyfoukni.
Tak žába odvážně potáhne notnou dávku kouře do svých žabých plic, zadrží dech a šupky hupky do vody. Sotva doplave na druhý břech, tak vyfoukne. Kebule se jí točí a země houpá, žabka je zkouřená, tlemí se, vykuleně kouká. Tu náhle přijde hroch:
Hroch: Žabko, žabko, co se tu houpáš a vykuleně koukáš?
Žábička: Hehehe, tyjo hrochu, to je hustý, to je na dlouhý vyprávění. Přeplav támhle na druhý konec rybníka a zeptej se zajíčka, ten ti všechno vysvětlí.
A tak hroch šupky hupky do vody a plave za zajíčkem a když už je skoro u břehu, tak zajíček vyskočí, oči se mu koulí a huláká: