Ptah    (41/188/79)

– Moravskoslezský kraj » Ta-Nutri
Gia
Z deníku
Gia Marie Carangi
1960 - 1986


Milý deníčku, tohle je další den
mého života.A život je jako kniha.
je jako krabice.
Krabice má šest stran,
vnitřek a vnějšek.
Takže jak se člověk dostane
k tomu, co je uvnitř?
Jak se dostane to,
co je uvnitř ven?
Kdysi dávno,
byla jedna krásná dívka...
která žila v krásné krabici
a všichni
ji milovali.

odešla bydlet
do krásného domu...
a všichni ji milovali
a ona byla velmi, velmi šťastná.

Ale lidé ve vesnici
byli velmi chudí...
a každou noc se vplížili
do domu, kde dívka spala...
a ustřihli kousek jejich
zlatých vlasů...
a za peníze je prodali.
Ani si toho nevšimne,
říkali.
A brzy všechno zlato
její hlavy zmizelo.

zemrela kolem 10h rano.
pokouseli se ji zvednout z postele,
ale maso ji ze zad odpadlo.
...
a lide rikali...Oh vubec neni hezka

a vyvedli ji z krasneho domu
a vyhodili ji na ulici...
...
odesla a uz se nevratila.

Kdyz lide dostali znovu hlad vratili se zpet do toho krasneho domu hledat zlato za niz by se najedli...

... ale uz tam nikdo nebyl

Život a smrt...síla a klid.Jestli skončím dnes,stejně to stálo za to.I ty strašné chyby,které jsem udělala...a které bych napravila,kdybych mohla.Ty bolesti, které mě ničily a děsily mou duši.To všechno stálo za to,...že mi bylo dovoleno jít tam,kam jsem došla...což bylo peklo na zemi

...nebe na zemi...zase zpátky, dovnitř, pod...někam mezi, skrze to...do toho a nad.