Lenny.88 (36/172/75)

Kazdy z nas chce alespon jednou zazit lasku,lasku pro kterou muze zit,milovat ji celym srdcem,dusi...pri kazdem pohledu,ji milovat jeste vice a kazdym dotekem chtit vic....kazdy chceme alespon jednou zazit,jak se nam podlamuji kolena,kdyz vas pozoruje..jak se vam trese hlas,kdyz se na vas usmeje...a kdyz vas polibi,jako by svet neexistoval,chcete byt jen jeji a vnimat jeji dech,libat po tvari a citit jeji vuni kuze...chcete aby vas hladila po rtech svou rukou a rikala jak nadherne oci mate..cim dele ji nevidite,jakoby vase srdce umiralo s pocitem ze srdicku neco chybi...uzkost,kterou citite,kdyz neni s vama vas dohani k silenstvi a vase duse po ni touzi,vic nez si uvedomujete,protoze doufate,ze je to jen poblouzneni...branit se tomu ci to nechat at se tohle vse deje dale...otazkou je,jestli tomu dokazem zabranit,jestli chcem...milovat je krasna vec,ale tak stejne bolestiva...rikam si proc tedy vubec neco takoveho existuje,kdyz to dokaze s clovekem udelat tak krasne veci i tak moc bolestive...na tohle se ptalo uz tolik lidi,ze kdyby byl na to lek,pouzili bychom ho...ale radeji budu zit s predstavou,ze jsem lasku prozila a s touhle predstavou i umru,ze to stalo za to ji prozit,protoze za nas kratky zivot o kterem nikdy nevime kdy skonci,alespon vim,ze to stalo za to a ten cit byl skoro tak nepopsatelny a neuveritelny,tak jako se o lasce mluvi,ze je kouzelna,vasniva,nadherna,naplnujici a magicka...kdyz ztratime cloveka,ktereho jsme milovali ac z ruznych duvodu,boli to,moc to boli a clovek tak nejak doufa,ze to mozna jednou prejde...cas vyleci tu nejhorsi bolest z odlouceni,ale hluboko uvnitr budeme vedet,ze jsme milovali a navzdy budeme a az z vas opadne vsechen zal,nenavist,smutek budeme vedet,ze to byl kouzelny okamzik,vsechny tyhle pocity s tim clovekem zazit a kazdou vzpominku bezpecne uchovavat v srdci...

   …uživatelka má vypnuté zobrazování guestbooku