Ph1D (40/174/63)

– Pardubický kraj
Nejsi přihlášený Přidat do oblíbených může jen přihlášený uživatel

Orientace
Gay

Partnera
Nemám

Hledám
Vážný vztah
Přátelství
Věk od: 17
Věk do: 28

Profil založen
04.04.2010

Počet návštěv
5617

Naposledy přihlášen
03.10.2015

Na kole i pěšky, ve slunci i dešti, letadlem i v mačkách, v pohodě i sr……
Základní:
Uživatel si změnil přezdívku. Původní přezdívka: dejfD.

Vzdělání/studuji: Jiné
Práce: Jiné

Postava: Štíhlá
Oči: Nechci uvést
Vlasy: Krátké
Barva vlasů: Nechci uvést
Znamení: Lev
Etnikum: Běloch

Tetování: Ne
Piercing: Ne

Alkohol: Málokdy
Kouření: Ne
Drogy: Nikdy
Sex:
Mazlení:Nesnáším Miluji

Osobní:
Povaha:Introvert Extrovert
Pořádek:Nepořádný Pořádný
Dochvilnost:Nedochvilný Dochvilný
Zženštilý:Vůbec Hodně
Technický typ:Vůbec Hodně
Pohled na svět:Pesimista Optimista
Požitky:Idealista Materialista
Zájmy
Elektronika, Filmy, Hudba, Knihy, Počítače, Sport, Zařizování bytu, Zvířata
Sport
Atletika, Bojová umění, Cyklistika, Fitness, Horolezectví
O sobě:
Předpokládám, že každý má o sobě co napsat. Když nemáš, pak není na co se ptát...

Každému, kdo začal číst, přeji jen to dobré, ne každej si to zaslouží. Jestli to dočteš až do konce, nevím, jaký pak budeš mít pocit, ale spíš jde o to, jestli to až do konce zvládneš. Tak co, troufáš si na to?

Asi nejdřív něco o mně.
Především jsem člověk. Nic víc, nic míň. Jsem na kluky. V tom mám jasno. Hledám si partnera – ne na jednu noc, ale na jeden život. O tom by se nemělo žertovat, ale kdekdo tady to bere jako bezva fór. Já ne.

Otázka, na kterou neumím odpovědět, je, proč to dělám. Všechny zkušenosti, všechny jednostranné vztahy, dlouhé čekání a nekonečné zklamání, hory slibů a propastná realita, stovky stran textu a pak jen pár prázdných slov… Vždycky u mě byla výsledkem myšlenka, že kdybych si nic nezačínal, samotnému by mi bylo líp. To fakt zabolí. Život není peříčko. Prostě to zkouším, nerad se vzdávám předčasně a nikdy ne bez boje.

Nevěřím v partnerskou lásku, nikdy jsem nikoho nemiloval, protože si to prostě žádný nezasloužil. Ale vím, že to dokážu. Nerozumím pojmům jako je láska, pravda, průměrný, normální, dospělost – to je u každého jinak.
Když ty dokážeš mít rád mě, já ti to oplatím dvakrát. Věřit můžeš jedině v Boha. Ke všemu ostatnímu já potřebuji důkaz. Pak uvěřím. Největší motivace pro mě je, když ten druhý o mě projeví upřímný zájem.

Dokážu se o sebe postarat sám, nepotřebuji ničí pomoc, jsem soběstačný a dost silný na to, abych zvládl další překážky – a taky příliš hrdý na to, abych u někoho o něco škemral. Stojím na vlastních nohou a všechno, co mám, jsem si zasloužil nebo získal vlastní prací. Kdo z vás to o sobě může říct? Stojím nohama pevně na zemi a hlava se mi nevznáší v oblacích, dokáže mě uživit. Je škoda, že většina kluků tady má hlavu asi jen proto, aby jim nepršelo do krku. A aby to zamaskovali, tak sem opíšou něčí myšlenky nebo rovnou citáty. Obvykle přemýšlejí jinými orgány – to je tady dneska „in“. Co takhle něco ze sebe, něco vlastního, něco ze života?

Chybí mi lidské teplo, pocit, že nejsem sám, že nejsem zbytečný, že mě někdo potřebuje, že na mě někde čeká, dokáže mě obejmout, dokáže říct – člověče, to jsem rád, že tě tu mám. To všechno vím, protože chápu, že smysl života je žít pro někoho, ne jen pro sebe. Chci se těšit na to, že tě zase uvidím, chci mít jistotu, že se na tebe můžu spolehnout, že ti můžu věřit, že mě nezklameš, že konečně budeš jiný než ti, které jsem doteď poznal. Chci mít pocit, že žiju s někým, ne jen vedle někoho. Chci mít jistotu, že zůstaneš. Bohužel, jediná věc, která v životě platí je, že všechno je jinak. Jediná jistota – jistota změny. Potřebuji, aby konečně byla k lepšímu.

A teď něco o tobě.
Nikdo není tak dobrý, jak si sám o sobě myslí a nejslabší místo je vždycky člověk. Fascinuje mě, jak může spousta lidí existovat a při tom vůbec ale vůbec nic neumět. Jedinou jejich schopností je nic nedělat. Opravdu – dutost zvonu, to sedí. Tento stát je plný odborníků na jádro, kteří si myslí, že každý reaktor je malý Černobyl. Je plný ochránců přírody, kteří se v noci bojí v lese, hlucho-slepých kritiků, kteří dělají akorát marketing a jiných expertů na všechno, kteří nastudovali tak jednu příručku, jestli vůbec. Ještě víc mě fascinuje, jak má každej plnou hubu přátelství, ale když mu naznačím, že mě prostě fyzicky nepřitahuje, nezapomene mě poslat do prdele. Nechci egocentristu bez smyslu pro odpovědnost, co umí jen lhát, využívat a brát. Lež má velkého nepřítele – čas.

Jestli neumíš napsat dopis, jednat férově, mluvit pravdu, plnit sliby a držet slovo, pak nemám zájem. Narovinu říkám, přitahují mě lidé, kteří jsou v něčem dobří, výjimeční, je to důkaz, že si dokážou jít za svým, snaha něco pochopit, dokázat, překonat. To je to, co u tebe hledám. Tím u mě vzbudíš nejen zájem, ale i respekt. Není důležitý něco dokázat, ale hlavně se pokusit.

Miluju pohyb, přírodu, vítr kolem uší, hory a místa, kam nikdo nechodí. Jestli jsi pecka domácí, já tě sázet nebudu. Hledám někoho na úrovni, s přehledem, vlastními, ne cizími názory. Extroverti, slibotechny a puberťáci, kteří vymetají každý mejdan a buznasrazy; drbny, vykrouceniny – nepiště. Zženštilí šampónci z reklam, arogantní snobáčci, co hledí do sebe jako do diamantu a fouňové, co hltají bulvár, konzum, komerci… Ne, děkuji. Hledám kluka, ne holku. Málokdo dokáže žít tak skromně, jako já. Pokud čekáš ředitele Zeměkoule nebo prince v limuzíně, u mě se nedočkáš. Oslovení je kapitola sama pro sebe. Originály typu: hoj, máš foto? – smajlík - jak se vede… Tady asi vázne komunikace, ne? Nebo rovnou foto ocasu… Sorry, tím jsi u mě skončil. To si pak říkám: „Ó můj oběde, zůstaň ve mně…“ Co asi hledáš? Lásku století? Sex na jednu noc? Možná nemoc do konce života. Ne, neděkuji. Jsem tady, ale ne pro každého. Hledej. Jinde.
Jo, jsem náročnej, ale ne přehnaně. To, co od tebe chci, to ti taky můžu nabídnout. Podle sebe hledám tebe, ale raději zůstanu sám, než další zklamání.

Daleko víc je pozvat, než přijít a mnohem víc je přijít, než slibovat.
Daleko víc je prožívat než žít a mnohem víc je přemýšlet, než citovat.
Daleko víc je dávat než brát a mnohem víc je oplatit než odmítat.
Daleko víc je dokázat než lhát a mnohem víc je se překonat, než litovat.
Daleko víc je vykročit než stát a mnohem víc je do očí říct, než jen psát.
... a tak mohl bych i pokračovat, ale tady to nemá moc smysl, psát něco víc.
Ze všeho nejvíc je si toho druhého zasloužit.

Dokud si člověk nesáhne až na dno, neprožije mezní situaci, nesetká se s nemocí, se smrtí, nezačne si ani vážit života. Kdo si neváží života, neváží si sebe ani toho druhého. Není nic jednodušší než člověka odsoudit a nic těžší, než ho pochopit; a stavět uličky - jo to je specialita české povahy. Je to jednoduchý, prostě hledám rovnýho člověka, kterej dokáže být tvrdej – i k sobě, ale i něžnej k tomu, koho má rád. Je to fakt problém najít někoho, kdo je už dost chytrej na to, aby tomu druhýmu neudělal žádnou křivárnu, která by vedla k rozchodu.

Srdcem vztahu je odvaha. Před strachem se nedá utéct. Pokud se něčeho bojíš, tak to udělej, ale bojovat musíš jenom proti tomu, na co právě stačíš. Krví vztahu je komunikace. Pokud se ti něco nelíbí, řekni to. Pokud se ti něco líbí, řekni to. Pokud něčemu nerozumíš, zeptej se, a když se tě někdo ptá, tak mu odpověz, ale nelži. Co je mozkem a páteří vztahu, už jsem tu popsal.

Věřím, že se dá najít velká osobnost, někdo, koho si budu vážit, kdo mi za to bude stát.

Tak pokud jsi to dočetl celé až sem, nečekám, že jsi z toho upadl na zadek, ale pokusíš se najít to lepší v sobě, aspoň se zamyslet, uvítám jakoukoli duchaplnou kritiku. Pokud jsi to opravdu přečetl, děkuji. Už to je výkon, který se vymyká standardu iboys, necelé 2 strany A4...


P.S. Podmínky ib znám, takže tyhle fotky jsou opravdu jenom moje.

P.P.S. Děkuju všem za pluska. Je fajn pocit, když někdo ocení, co jsem napsal, a přitom mě neviděl. Vypovídá to něco o Vás. Asi bych neměl radost z pluska za fotku ksichtu. To je jako pochvala za hezký boty…

Život je příliš krátký na to, aby se člověk stihnul správně rozhodnout a příliš dlouhý na to, aby se na něco mohl bezpečně spolehnout.

Jestli chceš motto, tady je:
Samotná cesta je cíl.

b.t.w.
Why the dreams are so far from reality? I am still wandering. If you want, write me in English.
Zprávy:
   Před odesláním zprávy je třeba se přihlásit nebo zaregistrovat.
Návštěvní kniha:
29.09.2012 21:48  
robinS.11
Plusy zásadně nedávám, ale v tomhle případě rád udělám výjimku, protože tento profil (respektive jeho autor), o který jsem náhodou zavadil si to zaslouží. Povzbudí mě, že tehle prostor nejsem nucen sdílet jen s lidmi pochybné úrovně, ale že se tu dá zřídka narazit i na charakterního a inteligentního člověka se srdcem na svém místě - ano, to se odvažuji tvrdit jen na základě přečtení profilu. Vypovídá víc, než se může zdát...
04.04.2010 10:15  
ivanek3
Dočetl jsem do konce a vyjadřuju tvé silné osobnosti velký obdiv. Ale jestli budeš vztah hledat právě tady na iboys, nejspíš budeš stále na první větě tvé preambule....