Základní:
Vzdělání/studuji: Maturita
Práce: Nechci uvést
Postava: Normální
Oči: Modré
Vlasy: Krátké
Barva vlasů: Špinavý blond
Znamení: Panna
Etnikum: Běloch
Tetování: Ne
Piercing: Ne
Alkohol: Příležitostně
Kouření: Málo
Drogy: Nikdy
Sex:
Ochlupení na těle: Středně
Bezpečný sex: Vždy
Osobní:
Povaha:Introvert Extrovert
Pořádek:Nepořádný Pořádný
Dochvilnost:Nedochvilný Dochvilný
Zženštilý:Vůbec Hodně
Technický typ:Vůbec Hodně
Pohled na svět:Pesimista Optimista
Požitky:Idealista Materialista
O sobě:
Nejsem fotoatelier, konverzace typu, "MÁŠ FOTO? nebo AHOJ -> AHOJ -> MÁŠ FOTO?" obvykle končí v seznamu ignorovaných.
Rozvázán
(Já)
nyní
tak osamocený poddávám se svému patetickému smutku
a ani pastelkou na duši nemaluji si své šedé srdce
za prahem dveří zanechal jsem sebe i tebe pln zmatku
a projdu li zdí což považuji za absurdní
pomalu jdouce
zakopávám
padla má vzpomínka hanbou rudoarmějce
zapadl vítr do trávy mezi plevy na poli
a sníh pokryl celý slunečný stát mých tužeb
se sluncem v zádech odkráčím nabízejíc noci své rámě
ano, máš pravdu, je to celé zbytečné
a je to vlastně jedno
Bohuslav Reynek
Smrti
(sbírka Žízně 1912-1916)
Nakloň se ke mně, sestro má Smrti, a mluv mi o Bohu.
Tváří, hleď, na zem jsem prostřen a jinak nemohu,
omdlel bych žalem a steskem, patře na sladkou oblohu.
Je obloha tak sváteční a čista, bez trhliny,
a já žádostmi jsa znaven saji útěchu hlíny
jako nízký, na stráň přitisklý keř vinný
a k zemi mne táhnou hrozny mých skutků a rozkoší.
Tolik jsou těžky, jistě již je jich na nůši,
ó skliď je, Smrti má sestro, slituj se nad duší,
jež z ráda by tělo shodila, jenže nesmí sama...
Ale dotkneš-li se ty ho, shoří jako sláma,
a rozvije se má duše, jako slunce zrána!
Břemene hmoty mne zhosti, osvoboď naději,
nerad se obtížen vleku, tančím já raději,
vezmi mne na lokty, sestro, s tebou jen okřeji!
Zprávy:
Před odesláním zprávy je třeba se přihlásit nebo zaregistrovat.
Návštěvní kniha: