argenson (49/183/70)

Neužije mě na velký seznamování. Poslední dobou mě unavují cancy u kávy o čemkoli. Kdyby přesto někdo chtěl vědět, kdo jsem, případnému cancání u kávy bych rád předešel tímto textem, ušetříme si zbytečný kecy a čas:-)

Přátele nehledám. Už takhle mi doma každou chvíli někdo zvoní a mě poslední dobou nebaví otvírat dveře, protože vždycky uteče kočka. A situace, kdy s poličanem v ruce honím kočku po chodbě, mě stresují:-) Nehledám ani lásku, na to jsem příliš cynik, sobec a asociál. I když mnozí okolo mě tvrdí, že to není pravda. Jsem slušně vychován a umím mluvit elegantně a vzletně. Přesto nejfrekventovanější výrazy v mém slovníku jsou píča, píčus, píčovina, píčovský a Píčusov:-) Umím být ale i hodný a projevit svou přízeň těm, kteří si to zaslouží. Oni mi to oplácejí a já si jich za to vážím.

Skoro každej tady píše, že je normální. Taky bych to rád napsal, ale když mám v počítači tři tisíce písní od Karla Gotta a Heleny Vondráčkové, tak už to ze mě zákonitě činí magora. No ne? Takže to jsme plynule přešli k zájmům. Hudba. Bez hudby neumím fungovat. Bez hudby především české, ale snesu i dobrou hudbu zvenku. Ale k té mi musí někdo ukázat cestu, protože já sám se v té džungli těžko orientuju. Baví mě historie. Málokdy vystupuju skromně, ale v tomto případě by to ani nebylo na místě. Takže s velmi vysokým sebevědomím prohlašuji, že v historii jsem hodně dobrej. Tím pádem mě logicky baví knížky. Který ovšem dneska čtu minimálně, to přiznávám. A když, tak Agathu Christie. Nebo mě někdo přesvědčí, že detektivky píše ještě lepší někdo další? Baví mě architektura. A filmy. Hlavně český. U těch cizích většinou usínám. Pokud to není porno:-)

Mám rád jaro pro jeho vůni. Mám rád léto pro jeho žár. Mám rád podzim pro melancholii padajícího listí. Mám rád zimu za křupající sníh pod nohama. Mám rád ticho lesa i ruch města. Mám rád toulání cizím prostředím. Baví mě nasávat atmosféru hospod a kaváren. Baví mě v klidu zapálená cigareta na balkóně. Mám rád meditativní chvilky před usnutím. Baví mě probouzet se do dne, kdy nemusím vůbec nic. Mám rád své přátele a posezení s nimi. Ale protože jsem cynik a sobec, víc do nich klavíruju, než že bych jim naslouchal. Taky mám rád své klíče. Člověk by si měl vážit maličkostí a mít klíče odněkud, kde máte postel a sprchu, je v životě strašně důležitý. A mám rád své malé mourovaté kotě, které se stalo významným doplňkem mého žití.

Mám rád smaženej hermelín. Svíčkovou. Čokoládovou zmrzlinu. Chleba se sádlem. Vanilkový rohlíčky. Řízky. Jahody se šlehačkou. Knedlo zelo prase. Broskve, třešně, mandarinky. Polívky a pomazánky „co dům dal“. Čokoládu, nejlépe Geishu. Houskový knedlíky bez ničeho. Bramborový knedlíky s čímkoli. Špenát. Margotka, margotka a ještě jednou margotka. Kafe s mlíkem několikrát denně, čaj a džusy občas. Kakao výhradně k chlebu se sádlem. Nebo s piškotama. Alkohol mi v podstatě nechutná (zde vidím, jak mí známí dostávají záchvat smíchu). Ale je to tak. Alkohol piju s úšklebkem na tváři a vlastně jen proto, abych byl in (zde mí známí, u nichž právě doznívá záchvat smíchu, s chutí dodají, že in bývám docela často).

A mám rád sex. Proto jsem tady. Tečka:-)

Jo, jmenuju se Pavel. Tím jsem možná mohl začít. Ale proč být přízemně konvenční, že?