Čapek Karel
Chtěl bych dnes zahálet: snad proto, že je tak obzvláště krásně, nebo že na dvoře pracují truhláři, nebo že slunce svítí, nebo z tisícerých jiných příčin: chtěl bych zahálet.
Nechtěl bych jít někam ven, neboť jít není už zahálet; ani číst, ani spát, protože ani to, ani ono není zahálka; ani se bavit, ani odpočívat, protože zahálka není ani odpočinek, ani zábava. Zahálka, čistá, dokonalá zahálka není ani kratochvíle, ani dlouhá chvíle; zahálka, toť něco negativního: je to nepřítomnost všeho, co člověka zaměstnává, zabavuje, rozptyluje, zajímá, zaneprázdňuje, trápí, těší, váže, vyžaduje, baví, nudí, okouzluje, otravuje, zabírá nebo zaneřáďuje; je to nic, zápor, neúčel, bezcíl, nevím už jak to říci; zkrátka něco dokonalého a vzácného.
Nedělní fejetony
Karla Čapka
-
Především: zahálka není maření času; mařil bych čas, kdybych dejme tomu nabíral sítem vodu; ale když zahálím, tak to právě nedělám, nedělám nic zbytečného, jelikož nedělám vůbec nic.
Za druhé, zahálka není matkou hříchu; nemůže být vůbec matkou, jsouc dokonale neplodná. Netouží po ničem; zahálka, která touží, už nezahálí, už něco dělá, už má někam zamířeno.
Za třetí, zahálet není lenošit. Lenošit je opomenout dělat něco, co by člověk dělat měl, a místo toho chtít si hovět. Zahálet, to je nedělat vůbec nic, a přitom vůbec nic nechtít.
Zahálet není ani odpočívat. Kdo odpočívá, dělá něco užitečného: připravuje příští práci. Zahálka je bez vztahu k jakékoliv minulé a budoucí práci; nemá následků a nečeká na nic.
Zahálet není také požívat klidu. Hřát se na slunci, mhouřit blaženě oči, příst jako kočka, to vše je činnost případně velmi účelná, nebo je aspoň příjemná; a příjemnost sama o sobě už je cosi jako účel. Zahálka je naprosto bezúčelná; nedomáhá se ani klidu, ani libosti, prostě ničeho.
Klid, toť pomalu a stále plynoucí proud, jenž tiše šplouná a zkolébává; odpočinek, to jest temná a pokojná tůně, na níž odplývá rmut a pěna zlých nebo prudkých chvil; lenošení, toť zátoka pokrytá zelenou řasou, slizem a žabími vajíčky; ale zahálka jest utkvění. Nemá rytmu ani zvuku; stojí, nepostupuje. Nedává život plevelu, ani řase, ani komáru. Voda mrtvá a průhledná. Byť stojí, nezahřeje se. Stojí a neobrůstá. Nemá směru, ani obsahu, ani chuti.
Chtěl bych dnes zahálet; ne, chce se mi nechtít nic. Chce se mi – čeho vlastně? Ničeho; neboť to právě jest zahálka. Být jako kámen, ale bez tíhy. Být jako voda, ale bez zrcadlení. Jak oblak, ale bez pohybu. Být jako zvíře, ale bez hladu. Být jako člověk, ale bez myšlenky. Dívat se na bílý papír, prázdný a hladký; nepsat a dívat se, až by se (z vlastní iniciativy) pokryl černými písmenky, slovy, větami, řádky odshora dolů: první list, druhý a třetí; a pak, pak to nemuset číst, pak to s ohromnou samozřejmostí pravé, hluboké zahálky vůbec nepřečíst a obrátit oči k první jarní mouše, která leze po okně, dívat se na ni a nevidět jí; a pak – nu, což zahálka potřebuje nějakého programu? Neboť vždy lze nalézt něco k nedělání, k nevidění a k nesledování.
A když člověk dozahálel, vstane a vrací se jakoby z jiného světa. Vše je trochu cizí a daleké, protivné jaksi a napjaté; a člověku je tak… tak divně, že… zkrátka si musí po zahálce odpočinout; odpočinuv pak chvíli lelkovat, pak si ještě polenošit, potom se oddat jistému klidu, a teprve potom je schopen sebrat všechny své síly a začít dělat něco zcela zbytečného.
Sen o svobodě
Dnes jsem měl krásný sen.
Opravdu krásný sen.
Zdálo se mi o svobodě
s kterou jsem uzavřel slib.
Má svobodo,
proč tě mám jen ve snech.
Má svobodo,svobodo všech lidí
ovládni celý svět!
Kdyby tak všichni lidé světa
mohly přežít takový jeden den.
Kdy svoboda vzdubí všechny lidi
A poví:"Běžte žít,to není sen!
TO TEKST!!!!!
Jak żyjesz Reno?
Myślisz, że ciągle piję? Nie no,
Ciągle głodny jak te ryje ze mną,
Ciągle ten sam ja
Możesz na mieście mnie spotkać,
Tylko czerwone oczy mam częściej na fotkach,
Mniej jaram, ciągle browce, wiesz jak jest,
Mam dla nich m jak miłość, na dobre i na złe,
Tak w ogóle to mam wiesz problemów pare,
Wiem, że też masz swoje ale nie mów nawet,
Dobrze znam to uczucie w głowie,
Mówię: zdrówko! Chociaż wiem, że nie pójdzie na zdrowie.
Mówię sobie co dzień: ruchy kurwa!
Lepiej rusz dupę jak te sztuki w tych klubach,
Wczorajsze marzenia to dzisiejsze plany
I ziomuś damy radę? Wiesz, że damy!
No i za hajsem tak poza tym pogoń,
A dzisiaj wieczorem znowu za tych co nie mogą!
To idzie do wszystkich miejsc gdzie dzieje się to,
Dobre czasy, złe czasy, ale leje się bro!
Ciągle ogień płonie nadzieje się tlą,
Czy słońce, czy deszcz. Czy dobrze, czy źle. x2
Jak żyjesz Reno?
Szybko, bo lekko nie ma,
Świat był dziwny już dawno,
Wiem od Niemena.
Daję radę, a patr00 bit<
I chce mi się bo mam życie,
Które warto zżyć.
Hip Hop wziął mnie pod skrzydła,
Jak Air Force’y i Timberlandy
I chuj, że nie dał mi forsy na Timberlandy.
Biorę sam, tutaj nic za friko,
Ale jak wychodzę z miasta mogę pić za friko,
Razem z moimi ludźmi znam ten bezsens,
Chce się wyrwać to, nie łatwe tam skąd jestem.
Chuj z tym czy lubisz tę klikę,
Spłacę długi i krzyknę:
KOCHAM ŻYCIE!
Za nim zabije mnie długi weekend.
Po pierwsze dla siana, po drugie dla floty,
Zbieram dupę z rana po długiej nocy,
Otwieram oczy widzę niebo z okna, tak
I mam plany, bo życie jest jak skok na bank.
To dla wszystkich na południu– tak to idzie,
I dla wszystkich na północy tak to idzie,
Dla moich ludzi na wschodzie – tak to idzie,
I dla wszystkich na zachodzie – tak to idzie,
Dla moich ludzi w centrum – tak to idzie,
I dla tych na emigracji – tak to idzie,
To dla wszystkich moich ludzi tak to idzie,
Tak tak to idzie, tak tak to idzie.
To idzie do wszystkich miejsc gdzie dzieje się to,
Dobre czasy, złe czasy, ale leje się bro!
Ciągle ogień płonie nadzieje się tlą,
Czy słońce, czy deszcz. Czy dobrze, czy źle. x2
Milované Česko,
děkuji ti za moudrost i když jdu proti proudu.
Proti proudu lidem,co uvěřili penězům.
Dělají hambu tvému jménu,pro obrázky na papírku.
Ale i tak věřím v den,kdy se podívám bez stresu z okna ven.
Neklid,nahradí štěstí i když mám v tohle velkou nedůvěru.
Věřím,že los,který nám byl dán sám sebe zničí a vrátí se nám co je naše.
Přece každý z nás má patent jak nebýt Jidášem.
Česko to je ted bahno se jménem přítomnost.
Ale stejně veřím ve změnu,dáš mi volnost a klid,tak sladkou jak med z lučního kvítí.
I když pod stejným nebem Slunce nesvítí pro každého stejně,
najdi pravdu,ktera je schovaná všude kolem.
To je ta pravda,která nejde koupit za žádné peníze.
Milované Česko,ty jsi to místo.
Beru co mi dal los,život made in Česko.
To je to místo,nebot miluju Česko.
Milované Česko,
děkuji za moudrost a víru pevnou jak ocel,
kde smutné tváře v dešti moknou.
Vím,že nám dáš něco,čím dojdem ke štěstí a rozjasní tu
špínu,ukrytou mezi alejemi.
Těmi samými cestami,kde chodím a cítím se být okraden,
uneseš mě nad domy a ukážeš mi naše štěstí!
Pro ty 1000 a jedna karieristy,rozvítíš v dálce světlo a najdou sílu prozření.
Drž se pevně mé milované Česko,proti těmto smutným lidem.
Dej mi sílu věřit,že každé politické svinstvo umře!
Dej mi sílu,abych byl pro zmrdy zkurvysynem!To je jen válka o Tvé milované jméno!
Láska je ve mě velká jak v těch 10 milionu lidech.
Tu hloupost v lidech navěky zamet pod koberec,navěky!
Ukaž nám jak to udělat,pokud tě zajímá pravda.Tak velká pravda jako Česká vlajka na stožáru cti!
Milované Česko.Vím,že mě tu nic nemine.
Zkoušeli navzajem najit své štestí a klid
Sice neměli stejné sny,ale od nepaměti žili spolu.
První nedostupny zaujaty svymi myšlenkami
Druhý hluchý a slepý,zaujatý svým já.
Časem mu první podaval dlan,protože se trápil.
Druhý uvěřil,že si pomuže sám s překažkami světa,přece rozum nemuže mít hranice.Uvěřil,že bude sám svým světlem.
První dupal ze zlosti,že nezodpovědné děcko,ač vědělo co je správné,špatně a šílenství vybralo.
Záleval svět slzamy,topil se v rozpacích.
Ten druhy stejně vybral zlo i když věděl,že ho ztratí.
Taková je lidskáá nátura,že mužeme mít dobrý příklad,ale dokážeme si jenom špatně vybrat!
Děláme spousty chyb,ztrácíme hlavu.
Chceme být furt mocnější a myslíme si,že je to cesta mistrů.
Ten druhy taky tak žil.Byl přesvědčen,že tohle je svoboda.
První Druhému ukazoval zpusob a cestu,dával možnosti,aby se na konci cesty sešli.
Mluvil k němu často a v klidu poslouchal.Chtěl jenom věrnost,nebot jen jeho miloval.
Ten Druhý miloval život,chtěl byt štastnější než lepší.Myslel na sveho přítele jen když mu bylo těžko a měl problém.
Mluvil k němu se slzami v očích,prosil ho o klid,aby mu ukazal zpusob jak z problemu se dostat.
Ten První vždycky pomáhal,vždycky věřil a pomáhal najít správnou cestu.
Ten Druhý jen mu zaschly slzy,dělal všechno proto jak ho oklamat a utikal do svých snu o divnosti.
Chtěl najít pravdu hned,nehledal klid a porozumění.
Hledal slávu a peníze,prostě divně dělaný člověk,ktery neslyšel slova přítele.
Pro tohle ztracime životaostrost,pro tohle strkáme hlavu do písku a dělame se slepými,zabijí nás vidění makrokosmosu pro peníze a slávu.
Jen vůle Boží dbát,
je povinnost Múzy,
být k chvále lhostejna,
i ke klevetám lůzy
a s hlupákem se nehádat.Puškin.
Každý v sobě nosíme minulost,kterou nám napsal život.
Přes těch pár let sám se sebou jsi.
Nejednou tě život sral,ale to je jako zpěv v korunách stromů.
To prostě ty dlouhá léta z tebe udělaly čím ted jsi.
Svět je plný dojmů,násilí a vlastních přiznání.
Ptám se:"Jsi pánem svého života?"Sám si musíš odpovědět,sám musíš vědět.
Nejde zlehčovat tolik zkušeností,ty nesmažeš.
Každý z nás,stejně jako Svět uchovává v sobě tajemství.
Žiješ sobeckým životem?A ty si myslíš jak je to v pořádku.
Ale když lžeš jak pes,právě tvé srdce hnije.
Víš,každý člověk je jiný.Stejná je Země,ale různé jsou sny.
Každý má svůj bod pohledu.
Díváš se na to každý den a nutí tě to k přemýšlení?
Už toho máš dost,už nemáš co bys ztratil.
Jen vůle a víra v dobro nás můžou posunout dopředu.
Prostě je to jednoudché.Dokud se Země otáčí,nikdy se ten historický řetěz nepřetrhne.
Dívej,zítra je taky den.
Stejny jak dneska.Tak proč ztrácet chvíli.
Pěkné sny zustaly někde tam vzadu.
Jen najit vuli jit dopředu.
Vzpomen,kolikrat jsi stál,když jsi ztratil sen a víru.
Někde tam bokem,jsi zkoušel vstát.
Cítíš to?To vítr překrásně zpívá,hudba hraje v korunách stromů.
A ty?Hledáš smyls,který jsi ztratil před léty.
Pro ty chvíle,nejde říci slovo.Pro ty krásné chvíle,které jsou minulostí.
Raději nechceš vědět co nám dává sílu.Krásné momenty,sny,nádherná přání.
Ale vše se hroutí jak domeček z karet.
Máš pocit,že ti život utíká.Utíká tak stejně jak nejde voda držet v dlaních.
Nežij tak rychle.Víš,chvilku počkej,zastav se a rozhledni se kolem.
Dívej,rodí se nový den a s ním nové štěstí.
Tak stejně jak včera slunce vstane,svítí a hřeje do tváře.
Neměj strach.Bude změna k lepšímu.
Zítra je taky den a vněm najdeš své místo.
Najdeš sílu,abys mohl udělat krok k lepším chvílím,k těm krásným snům,co zůstaly tam někde.
(TrzyStyle-Ash)
„Cikáni jsou plémě nečisté, mravů hanebných, práce se štítící, druh druha okrádající a Boha neuznávající."..Mistr Jan Hus.
"Mnoho číst neznamená hltat knihy,nýbrž dobře si přečíst pár těch nejlepších.Mnoho prohovořit neznamená nadělat mnoho řečí,nýbrž málo slovy se dostat k jádru věci.Mnoho žít není honit se za mnohým,nýbrž žít pomalu a silně."(Karel Čapek-Čtení o T.G.Masarykovi)
"Nejlepší krajina,kterou jsem viděl,je v Italii,nejlepší život,ktery jsem pozoroval,ve Francii,nejlepší lidé,které jsem potkal,v Anglii,ale žít mohu jen ve své zemi."Nuže,nemnozí z vás znají
tu zem,ve které na vás myslím.-Karel Čapek(Anglické Listy)
"...kdo je slušný,byl slušný vždycky;kdo byl věrný,je věrný i ted.Kdo se točí s větrem,točil se s větrem i dřív.Kdo myslí,že ted přišla jeho chvíle,myslel vždycky jen na sebe.Nikdo se nestává přeběhlíkem,kdo jím nebyl vždycky;kdo mění víru,neměl žádnou;člověka nepředěláš,jenom se ti vybarví.Národ nepředěláš,ledaže bys na to měl staletí;jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak.Kdo nenávidí,měl v sobě tu nenávist vždycky;kde by se v něm najednou vzala!Kdo sloužil,bude sloužit dál;kdo chtěl dobré,bude zase chtít dobré.Ani vůle se nemění.Nedívej se do tváře,která se změnila;nikdo se nestane krásnějším,že změnil tvář.Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání...." Karel Čapek-Od člověku k člověku(Lidové Noviny 4.12.1938)
Zlé zprávy,notorické zabíjení,tolik zlosti,na ulicích se rozlává krev.
Láska už není,šuká v blátě špinavá nemytá.
Morální hodnoty?Promintě....každý přechází na výhodnou stranu.
O co jde?Tadyo nic nejde,jen opravdových lidí je mín a mín.
Přítel prodá svého přítele,bez duvodu,pro peníze vlastní pohodlí.
Rodiče se zříkají svých děti,jen proto že se objeví někdo třetí.
Je to smetí fatálního pokroku a lidi jsou lhostejní a těší se svému klidu.
Jak žít a pro co?
Vykradli vysáli mi rozum.
Jak žít,když mají vše pod kontrlolou a na zádech cítíš jejich kyselý dech.
Často si ubližujeme,když vybíráme zlé způsoby.
Chceme pohřbít strach,abychom chytily druhý dech.
Uvolnit se od toho co nás činí zlými.
Tolikrát už mělo býti dobře a vyšlo uplně něco opačného.
Kolikrát opomíjíme ten fakt,že jsme jenom lidé.
Důležité věci nás nezajímají,abychom se uvolnili od utrpení.
Málo lidí má tu sílu,málokdy se někdo najde.
Není lehké otevřít tyto dveře,raději utečeme,tam kde se cítíme bezpečněji.
Volíme protijed,který je silnější než pravé lidské hodnoty.
Nedáváme šanci lidem,ktere jsme milovali,otáčíme se k nim zády a pak se k nim často vracíme.
Podívejme se na to z jiné perspektivy.
Přece neznamená,že kolikrát je špatně,že je to konec života.
Zkusit jít dopředu,byt pro jeden jediný dotek Slunce.
Jiní to mají od narození,jiní museji bojovat.
Ale nebát se,časem se najde cesta bez excesů i pro nás.
Ve světě,kde dnes život požírá lidské hodnoty,
najdi klid,otevři karty a vypust ze sebe olej.
Miluj a žij v harmonii,tím nic neztratíš jen získáš.
Než se trápi,bít hlavou o zed a utápět se ve smutných myšlenkách,je lepší zajít na chill s přítelem.
Žít bokem od toho všeho zlého a najdeme utočiště.
Dnes nás spousty věcí rozděluje,názory nás různí.
Stavíme nové zdi,místo abychom ty staré bourali.
Omyly učí lidi vychytralosti a mazanosti,místo sebepoznání a lepšího náhledu na život.
Člověk 2013 to je skládanka či nejaky špatný vtip....?
Lidí stále poučují,kterou cestou jít
Nebýt stejný je fatk problém.
Kážou na nic se neptat a v řadě stát.
Nevykládají do očí 1000 slov do minuty a jak se otočíš,bodnou ti nůž do zad.
Raději otázky neklás,neznat odpovědi a uteci odsud pryč.
Hlídat si svou mysl a názory.
Nežít stejně je fakt problém.
Všichni jste stejní,nemáte pochybnost o svých názorech.
Život je jen chvíle a pokud mi chceš něco říci,nejdříve se podívej na sebe.Tvá zlost mě neinteresuje,nezajimá,protože slyším furt to samé.
To není vyjímka,když stěle vidím na ulici někde spěchat za něčím se honit.
Žít jak spráskaný pes?Ne děkuji.
Nenechat se sebou manipulovat,mít úctu k druhým je fak někdy těžké.
Ne ne ne,do konce života budu věřit v sebe.
Nedovolím,aby mi někdo zebral můj lesk.
Jen:"Chci žít vlastním životem.
Jen:"Já vím,kde jdu a mířím
To co nám bylo dáno je svobodná volba a rozhodnutí a je podstatné si na to nenechat šáhnout.
Nenechat si očernit svůj svět,žít a pomalu dojít k metě.kterou si každy z nás vytyčil.
Je hodně lidí,kteří mi přestali věřit.
Je hodně lidí,kterým jsme přestal věřit já.
Jsou lidé,kteří ti ve chvílích smutných daji své srdce.
Jsou lidé s kterými si vždycky sám.
Nevěřím lidem jak jsem věřil kdysi.
Vědět tak hodně,nikdy bych neuvěřil.
Trochu jsem poznal život,snažím se žít nezle.
Viděl jsme na ulici pláč matky na tváři.
Lidé milujou chaos na ulicích,milujou problémy jiných lidí,milujou cizí životy.
Mají rádi násilí,ktere se týká jiných lidi.
Otevírají oči na divné podněty,věčně se pachtí za trendem.
My netrendovaní stojíme někde mezi nimi.
My městská avantgarda a zabijáci národu.
My městská avantgarda,stojime tiše vedle.To je vše co umím.
Je spousta lidi,kteří přestali věřit v Boha.
Je spousta lidi,kteří o něm nemaji pochybnost.
Jsou lidé co hledají utěchu a pravdu v kostelech pod křížem.
Je spousty lidi,kteří už dlouho nevěří na zázrak.
Snažím se najít pravdu,kterou nejde najít.
Běž na ulici a dej lásku svým nejbližším.
Dát si chill s přítelem,říct matce,že ji miluješ a pak se spokojně podívat do zrcadla.
Požírá nás přítomnost.Zítra může byt pozdě,abys napravil omyly a chyby.
To je můj život,který žiju a nemam pochybnost,že nemůže byt hůř než ted.
Městská avantgarda a hrdinové jsou tam.My nemáme právo žít?
Je spousta lidí,kteří už nemilují nebe.
Je spousta lidi,kteří už nejsou mezi námi i když tu žijí.
Jsou lidé,kteří se snaží rozbít beton a lidé,kteří v betonu skrývají bolest.
Najít lásku,pochopení.Snažit se na ni nezapomenout.
Svět nemá čas,má svých problému dost.
Svět má rád krev,smrt,násilí,válku...
Svět miluje smích,ale smích hloupých lidí.
Snažit se stát.Naučil a učí mě život.Z chyb a omylů skládám svůj život.
Pamatuj,abys nikdy neublížil a nidky slabšímu.
Miluj své přátelé,těm co odešli zapal na hrobě svíčku.
Lidi z ulic mají své sny,pár svých plánů.
Chcou trochu klidu,pár peněz....Ty nikdy nezjistíš po čem toužím já!
Text Gruby Mielzky-Rap(Ortega Cartel-Lavorama 2009) hodně volny překlad
Byl se mnou od dob,kdy jsem slyšel první Beastie Boys.
V ruce wolkman,na sobě mikinu,nášivku fuck tha police na čepici s kšiltem.
Šortky býků Scott Pippen a v rukách fotbalové madla.
Byl se mnou,když jsem stál v zimě na bojku,v rukách spalding a an uších Commona.
Smrt byla blízko,můj přitel odešel,já s pláčem spadl na zem,dnes mi není studno.
Byl se mnou kdy bylo smutno,ve sluchátkách Curtis Blow jak jsem měl problém,chytal jsme do ruk alkohol.
Byl se mnou,když mi otec každy den vyhrožoval smrtí.Ukládal se ke spánku s pláčem,myslel že je to konec.
Byl se mnou,kdy jsme ujel posadil dupu do vlaku,poznal lidi,nahrál první písen.
VSTÁVEJ GDANSKO,WLOCLAWKU,WARSAWO!
HALO,NIKDY JSEM SE NECÍTIL LÉPE!
Hip-hop:Bolí mě srdce,když se na Vás dívám
Bolí mě srdce,když se dívám.
Byl se mnou,kdy jsem se potloukal po městě,
kdy mi nuda požírala rozum.
Štěnata dělaly bordel,ubližovali a těšil jsme se tím hovnem.
Pak přišel ten dotek a muj román s hudbou nešel na druhý plán.
Byl se mnou navždy,kdy ve sluchátkách De La Soul,
moji ziomy,kde jste?Cítíte to jako já?
Navždy Vás hodně,aby stálo zato jit za vámi a těšit se s Vámi.
Byl se mnou,kdy při Roots jsem se cítil jako bych byl sám černý.
byl se mnou,kdy lide mluvili:"Měj styl a mám ho!"
Byl se mnou,kdy kamošu tančili na kartonech,na zadech batoh z sekáče a v rukách nejlevnější cigarety.
Každy se smál a chtěl být Curtis,ale nebyl.
Byl se mnou,když jsem poprvé plakal.
Byl se mnou,když jsem poprvé ucítil vuni mého nejdražšího člověka v mém životě.
Hm,Neopouštěj svůj život,drž ho pevně v dlani!
Byl se mnou,kdy v kruhu přátel ožíral se vodkou a ted zkouším vykoupeni a najit lepší smysl a sen.
Zatratil jsem český hip hop a není mi ztoho smutno,je to pro mě prázdné dřevo.
Ale i dnes je se mnou Muj zamilovany Hip-Hop a nikdy se ho nevzdám!
Je se mnou i když dnešní"rapové hvězdy" navíjejí hovna v klipech a v rádiích.
Mluvit mi to před 10 lety,klepl bych si na čelo a kázal s tím přestat.
A dnes je mi ztoho smutno.
I dnes je se mnou muj milovaný hip hop,MŮJ ZACHRÁNCE!
V klipech jsou KURWY v radich,MC dělají crunk,děcka ve školách zarábějí hajc(peníze),štěňata v čepkách dělají fet.
Velká hipokrize,nevyužité šance,český hip hop měl jich dost.
Hip hop:"Bolí mě srdce,když se na Vás dívám
Bolí mě srdce,když se dívám.
Někteří lidé vybírají různé cesty.
Zkouší štěstí,nakonec vyberou strmé schody.
V anonymním davu je spousty lidí bez tváře
Jsem tam sám,ale přeci žiju
Tolik času posedlý strachem
Možnost výběru jako víra mezi Bohem a Aláhem
Jedno slovo mi možná něco dá.
Ale vím,že v davu jsme sami
Se slzami na polštáři,když se venku blýská,
když blesky kreslí na nebe zlatá písmena
S lidmi,kteří svůj batoh nesou
ve svých stínech mají jen své přátelé
Nejsem sám,když mi krásná hudba hraje
Když mé rýmý mají co říct
Někdy musí,ale neděje se tak
Vidíš,proto je víra,abys měl naději
Vím,že po noci přijde den
Samotný kněz mizí za horizontem
Jako každý člověk stane před svým soudem
Kromě všech lidí,kteří se mnou stáli
Byli velcí,ted jsou takhle malí
Tolik co dali,ještě nikdo nikomu nedal
Víra v sebe,lyrická řeka a péče
Když jsem našel konečně své místo
Člověk sám válčí se svým šílenstvím
S realitou vhozenou na barigády
Proto máš nohy,abys zanechal stopy
Proto máš život,abys po něm stoupal
A samotě se pevně díval do očí.
Proč nevěřím v boha.
Často přemýšlím nad tím jak je možné,že ten kdo stvořil svět,páchá lidem takové křivdy.
Asi je to trest za všechny hříchy,ktere pácháme.Vím.
Taky vím,že dobro prohrává se zlem a člověk zde musí žít den za dnem.
Další smrt,další bolest,to není sen!
Všude vidím pláč,raději ale vidím úsměv.Musím to vydržet?Musím to snášet?
Proč nám bere lidi,kteří nám jsou blízcí?Byli snad něčím vinni?At mi odpoví!
Vidím jen betonové bloky,vypadají jako hřbitov.Chápeš co je láska,co je štěstí?Proč je tolik neštěstí?Ukážeš nám,kdo má v sobě více síly?
Mám už toho dost,už se na to nechci dívat.Svět už dávno vstoupil na kruh zla a začal maraton.
Nemůžu o tom přestat mluvit,to mluví samo za sebe.
Jediné o co žádám je,abys konečně našel sílu a ukončil to zlo,které pácháš.
Další matka pláče nad hrobem.Syn umřel.Chceš mi snad říct,že ti můžu věřit?
No pověz!Proč vidím neustále,že je svět nemocny a lidé zlomení.
Proč jsou všude svaté války,terorismus ve tvém jmenu!
Kážeš pokoru?Za jakou cenu?Sám si odpověz.
Mladý člověk umřel.Chtěl žít,chtěl uskutečnit své sny,které si v životě vytvořil,ale tys mu zabránil od splnění jeho cílu,NEDOŽIL!
.Nestojím o hodnocení svého profilu.Nezajímá mě kdo si co o něm myslí a už vubec nestojím o to,aby mi nějake stupidní pluska,nebo minuska dávali uchyláci co maji ve svém profilu vyfocené čuráky a podoné úchylárny.
Bez komentu:"Czesto gdy widze luksusowe auta na miescie i piekne kobiety w srodku,mysle sobie"tez tak chce,tez chce miec pieniadze i zyc na maxa" Ale gdy włącze grammatik wtedy rozumiem ze to nie o bogactwo chodzi ale o odnalezienie samego siebie,swojego szczęscia i szczęscia swojich przyjacielow.
Vím,že tu mám komentáře ktere nejsou z mé hlavy,ale stotožnuji se s nima zcela.Vyjadřujou muj nazor,na život,na svět,na problemy.Na problemy obyčejných lidí,na stresy obyčejných lidí a utrpení, s kterými se musí prát aby si užili trochu toho slunce v životě,aby snad nakonec nalezli to své štěstí.Taky vím,že tu mám depresivní hudbu,ale je to hudba co otvírá oči,kde se nelže a nemaluje v textech jaky život opravdu není.Docházím k názoru abys pochopil,život,sebe,život a sny svých přátel,musíš myšlenkově spadnout opravdu nízko,snad i na relativní myšlenkové dno,aby ses nakonec od něj odrazil a vyplul na hladinu s čistou myslí a rozumnym pohledem na svět a hlavně život svuj a svých přátel.O přátelé jde opravdu hodně,nebot k nim chodí člověk vylít žal,žal srdce a myšlenek,které dokážou být opravdu stresující,pro pomoc duševní,nebot duše a myšlenky jsou to nejduležitější v životě a čím čistější sou,tím se dostáváš na vrchol pochopení obyčejného života a obyčejných problému lidí.
Taky si myslím,že jedno obejmutí od opravdového kamaráda v situaci těžké,kdy opravdu klesneš na same dno,dá člověku milionkrát více pozitiva a naděje než plkání plytkých a nic neříkajících slov.
"Splněný sen je průšvih.Je to totální znehodnocení snu."Tak nad touhle frází uvažuju často a dlouho.Mi osobně se z části sen splnil,od uplneho splnění mi zbývá už jen pomyslný krůček a mám docela strach jaké to bude.To je tak vše na co jsem přišel.Prostě mám jen obyčejný strach jaké to vlastně bude,pak.Co mě požene dopředu atd.Ten splněný "SEN",pokud se splní?
Hm,další text od meho velkého oblíbence JETUZY.Jetuza je mému srdci blíž než ELDO.Má texty víc srozumitelné,víc mě hřejí u srdce.Tu je,nepotřebuje komentář:"Tak niewiele mi potrzeba żebym znalazł swój spokój
Chcę budzić się rano i mieć kogoś przy boku
Chcę znów zaufać nie dostawać ciosów w plecy
Bo życie to chwila ja tą chwilą chcę się cieszyć!!!!" Takové texty může skládat jen člověk,který ví o čem život je,který už má lecos za sebou a nejsou to pozitiva a jak to dokáže dát ještě na papír a do hudby,kterou člověk miluje....je to nejlepší odreagování,relax a taky popud k uvažování o životě ve chvílích težkých a pro něj nelehkých a taky neskutečná jiskra,která z takových textů vyplývá,že existuje možnost být lepší,štastný...došel jsem k názoru,aby člověk pochopil štěstí,vážil si ho a nakonec ho (možná)hltal plnými doušky,musí poznat smutek,žal,bolest. Teprve potom,pokud na něj to štestí sedne,pozná sílu a pravost tohoto stavu.Trochu ten článek zlehčím:)Četl jsem citát od Dostojevského(dokonce mám dojem,že ho tu má někdo na profilu):"Potkalo mě štěstí,řeklo Uhni a šlo dál".Ztoho vyplývá,že štěstí opravdu není pro každého,takže nám nezbývá než velká víra,že si nás najde a neuhne,Kurva jedna:)))
Slovo "Svoboda" Kolik lidí má tohoto slova plnou hubu a ani v nejmenším netuší pravost vyznamu.Svoboda slova,projevu,volne migrace atd. atd.Myslím si,že tohe sou už jen dusledky toho,kdo si opravdu uvědomí o co ve "Svobodě" opravdu jde.Dle mě musí člověk pochopit že "Svobodu" musí především hledat sám v sobě a nikde jinde.Pochopit svobodu uvažování,dokázat tolerovat hloupost druhých lidí,což znamená povznést se nad ní a nenechat se hned tupostí vytočit.Žít s nadhledem nad životem,nebrat ho tak přehnaně zodpovědně vážně,nikde nespěchat,koukat kolem sebe a rozlišovat věci správné a nesprávné a hlavně mu příjemné(trochu sobecké,ale i to je podstatné).Hledat smích,pohodu a dokázat sám sebe zesměšnit...to je dle mě vrchol vnitřního pochopení sebe sama.Taky vím,co se týče mě a pokud se někdo dočte až zde,že nevím jestli jsem toho schopen,ale co vím zcela jistě,že jsem aspon přišel na smysl slova "SVOBODA" k tomuhle poznání sebe samotneho nejde dojít nějakým sobě příkazem,rozkazem.K tomu jde dojít jen po malích kručcích,po velkých pádech(na držku) a síle se zvednout.Jedno vím ale jistě,že jsem rozhodnutý se touhle cestou vydat a dojít co nejdále to půjde a jak to dopadne......nakonec není to fuk?
Něco českeho a kvalitního:"Nechci vypadat jako James Dean, nechci kouřit drahý cigarety, nechci se smát, nechci polykat plameny, stejně to nejde, chce se mi spát."
Jak byłem młodszy to denerwowały mnie takie nuty ponieważ mnie nie dotyczyły i ich nie rozumiałem, jednak z wiekiem dorosłem do tej poezji i nie jeden raz piosenka WWO czy też Grammatika pozwoliły mi się nad sobą zastanowić po czym zadałem sobie bardzo krótkie ale jakże treściwe pytanie:"co ja kurwa robie?!". (grammatik...Nie ma skroconych drog)
Ekonom(Fenomen):Czasem zastanawiam się, jak to możliwe,
że ten kto stworzył świat,
może teraz zwykłym ludziom czynić krzywdę.
Może to jest kara, za wszystkie grzechy nasze
Wiem... Dobro przegrywa ze złem
a trzeba żyć tu dzień za dniem.
Wszystko na niepewnym gruncie,
to nie sen, teraz budź się.
Wszędzie widać tylko płacz, coraz rzadziej widzę uśmiech
muszę trwać, muszę... Znosić wszystko...
Dlaczego tylko Ty zabierasz ludzi, którzy z nami byli blisko?
Czy byli czemuś winni? No powiedz...
Ostatnio widzę bloki betonowe niczym wielki grobowiec
co jest pechowe, co jest szczęściem??
Czy wobec tylu nieszczęść
pokażesz jeszcze, kto ma w sobie siły więcej?
Mam dosyć tego, nie chcę już patrzeć na to
świat dawno wkroczył na zła tor i zaczął się ten maraton.
Nie mogę przestać o tym mówić, mówi to samo za siebie.
Jedyne o co proszę - szukaj końca w swoim gniewie.
Kolejna matka zapłakana nad grobem..
Syn zginął...
Czy warto było ufać Tobie, Powiedz!!
Dlaczego wszędzie widzę, że świat dalej jest chory.
Wszędzie tylko Święta wojna w Twym imieniu i terroryzm.
Uczysz pokory? Za jaką cenę, sam powiedz...
Dobry chłopak zginął...
Chciał żyć, chciał dobiec... Do marzeń, które sam sobie w życiu zawsze tworzył.
Zabrałeś mu oddech, spełnienia celu nie dożył...
"Když nemůžeš spát a minuty se vlečou, je noc a slzy z očí tečou, když přemýšlíš a nevíš co bude dál, a nevíš,kdy naposled ses smál, když tě duše jak led studí, a když vše tě k smrti nudí, když i věřit přestáváš, a myslíš, že nového nic nepoznáš, zastav se na chvíli a poslouchej, vždyť svět kolem je tak velikej, zavři oči a snad uslyšíš, a leccos v něm jistě uvidíš." Někdy je to opravdu těžké....
Molesta-Dla dzieciakow(viz me prvni video v mem profilu)
Nedovol,aby na tebe měl někdo špatný vliv
Ber si příklady od těch,ktere považuješ za
moudré.
Srdce i duše musí být čistá,Tvůj čas,ted ty
vybíráš!
To je pro tebe dítě,ano pro tebe.
Pochop ten silný znak,silný jak crack.
Wlodi Chada Sokol pár životních rad,abys
neupadl do pasti.
Čím začneš rozhovor?
"Miluj Matku svou,ona je tvé útočiště,né jako
kůn pod Trojou.
Dnes se děti bojí žít,systém je deptá,stojí na
ulici.
Senzace se blíží,nenech se ponižovat.
Jak ti budou ubližovat,bij se,abys vyhrál
je možnost se vylízat!
Občas chce se řigat.
Všechno se hnusí,nikdo nevidí svůj hrb.
Hodně lidí se posmívá,to rys lidskosti,hodně
takových invalidů!
Čekají tě atrakce tvé rouhavosti.
Ukončíš vzdělání,máš prd a ne kvalifikaci.
Poradíš si v životě?Satam tě chce zabít,vystavit
na zkoušku,předhodit psům na pokusy.
Zabít v sobě zlo neni jednoduché.
Máš sestru?Nedovol se jí zkurvit!
Jak blyskne ostří a v něm Tvůj obraz.
Víš,že brát je jednodušší,než život dát.
Je mi tě líto jak neznáš svůj smysl,dojdeš jen
do osobní destrukce v cele této produkci.
Uvědom si,že v životě je plno hloupých lidí,
kteří vnucují své pravdivé lži.
A co vy,vy uprostřed toho šílenství?
Další naděje?Ne,ten text nic neřeší,ale něco
snad ulehčuje.
!TO DLA VAS DZIECIAKI!
Josef Fousek Myšlenky Nahlas:
"Pohrdejme těmi,kteří ve své aroganci,v honbě za kariérou za zviditelněním pohrdají těmi,kteří žijí obyčejně a v pokoře.Chovejme se k sobě za života slušně.Važme svou pomíjivou moc.Neubližujme si kvůli prkotinám.Každý dům jakékoliv hodnoty má stejný základ a tím jsou ti,kteří spolu žijí.Za žádné zlato nekoupíte zdraví,ztracený čas ani lásku.Přehlížejme exhibicionistické populisty,kteří slibují,co nikdy nesplní.Na každý pomník jednou dopadne trus nebeských ptáků,každá medaile skončí v bazaru a žádná vkladní knížka nevymaže vrásky.Potlačme v sobě tu pradávnou ošklivou lidskou vlastnost:poroučet,panovat,vnucovat svou vůli druhým.Svoboda je téměř neuskutečnitelná,ale aspon kousek z ní ochutnejme.Mluvme pravdu,nepomlouvejme a každý zákmit závisti smažme.Závist je nejošklivější zbran,která ničí křehké lidské vztahy.Přej a bude ti přáno,říká se odpradávna.Nenechme si napovídat!Mysleme vlastní hlavou a naučme se říkat:"ne".Moudrým vzdejme úctu a hloupým se vyhněme.Nadáváním se nikdy nic nezmění.Jsme každý pouhým zrnkem písku v poušti lidské pomíjivosti.Pokora není zbabělost,ba právě naopak.
Moje maminka říkávala:"K životu stačí nemít hlad,nemít žízen,mít rád svou rodinu a přátelé,umět mít rád,neubližovat a zastat se těch,kterým se ubližuje"
Vím,že mnohé přání z mých vět se nedají splnit.Ze strachu o své nejbližší i o sebe činíme a činili jsme věci,za které se do smrti stydíme.
Slibme si alespon jedno:Nelhat sami sobě.
Pokud se něco nevydaří,nenadávejme na smůlu.ta smůla kolikrát spraví trhlinu v naší životní bárce.Nejsme o nic horší či lepší než ostatní národy ve světě.