alter_ego (38/182/80)

Uživatel si změnil přezdívku. Původní přezdívka: lukas1188.

V červnu 1986 jsem se narodil jako normální chlapeček......... O 16 let později:

Poznal jsem pár hochů, se kterými byl menší úlet, s jední z nich ovšem nebyl úlet, ale zamiloval jsem se do něho, jmenoval se Martin, bylo mu 28 a byl ženatý s dítětem. To nám ovšem nevadilo, vesele sme se scházeli, představil jsem ho rodičům jako kamaráda a všichni byli spokojení, stále jsem vypadal jako normální chlapeček....... o 2 roky později:

Martin mě zasadil první tvrdou životní ránu, rozešel se semnou "kvůli mé budoucnosti" - resp. našel si jiného... Musím přiznat, že v té době jsem pomýšlel na skok z okna.. naštěstí se tak nestalo, uklidnila mě kámoška, se kterou jsem začal po pár měsích chodit - bléééé :-D , ale stále jsem byl normální chlapeček..... o rok později:

Přišla maturita a nástup na vysokou do pardubic a tím skončil (díkybohu) i vztah se slečnou.. V prváku jsem byl trošku divočejší, pár úletů bylo (ani nevim kolik)...... o rok později:

Druhý ročník na vysoké se vyvýjel klidně, poznal jsem fajn klučinu, Zdenda se jmenoval.. Pro okolí jsem byl stále normální :).. pár měsíců uteklo a se Zdendou to vybublalo na konci letního semestru..

Přišli prázdniny a já zde na těchto stránkách se seznámil do té doby s nějúžasnějším človíčkem. Jeho jméno bylo Libor. Zprvu byla naše setkání jen o sexu, který byl neúměrně úžasný. On to semnou uměl a byl neuvěřitelně náruživý.. Strávili jsme spolu nádherný týden na Šumavě.. v té době už to ale nebyl jen sex.. byla to nádherná láska, do té doby mnou nepoznaná.. Ale vzhledem (zrovna se připojil na icq :-D) k jeho věku a malým zkoušenostem mě dal na konci prázdnin kopačky, kvůli vzdálenosti :(.. V této době už jsem nebyl doma normální chlapeček, maminka mě viděla, jak se s ním líbám.. :) ale řeknu vám, že to líbání stálo za to :).. No a jak to bylo dál? Nastoupil jsem do třetího ročníku (na to se musím napít, to byla teda etapa).

Zapoměl jsem se zmínit o mém perfekním kamarádovi, spolužákovi a vrbě v jedné osobě, který hraje v příběhu důležitou roli - t.o.m.i.k :) (mám tě rád) Seznámil mě prakticky se Zdendou.. Díky němu jsem začal v Pardubicích chodit na brigádu do call centra o2, kde jsem do dnes. Tam jsem (bohužel) poznal (opět se musím napít) Lukáše, z počátku milého hodného kluka, díky němuž jsem našel odvahu přiznat se se svou orientací i svému okolí.. respektive to prasklo samo :-D, ale to nic.. po pár týdnech jsem pomalu zjišťoval, že je trošku labilní. Jestli se v tomto místě ptáte, jestli jsem ho miloval, tak odpoveď zní NE! Bylo mi jej líto.. Z obav o jeho zdraví jsem trpěl tento vztah přibližně 3 měsíce a pak jsem našel odvahu říct mu sbohem, což psychicky neunesl a 3 měsíce byl na neschopence od psychiatra, ale co se dá dělat.. Zhruba v tu samou dobu se stalo jednomu kolegovi z práce jiné neštěstí, zhroutil se mu svět, jelikož jeho přítel (nebojte, souvisí to) byl nucen jej opustit (neptejte se me proc, to já vám nemůžu říci).. Jednou jsme se (to musim dát do novýho odstavce, to nemůže být u toho předchozího psycha)

náhodou sešli v práci na směně.. já po něm koukal, on si mě sice nevšímal, ale já do něj byl hotový.. shodou okolností je to také Lukáš.. Zde o5 vystupuje již zmiňovaný spolužák t.o.m.i.k, který zorganizoval pivo.. a to byl začátek parádního vztahu, který trvá dodnes.. Začalo to nocí plné vášně a pokračuje (doufám, že bude i dál pokračovat) nádherným vztahem.. Jsem šťastný, že ho mám.. o nějaký pátek později:

dokončil jsem s Lukáškovou psychickou podporou bakalářské a posléze i magisterské studium. Mezitím jsme spolu bydleli na studentských kolejích. No jistě si to dovedete představit. Bohužel ale přišla doba, kdy jsem se musel rozhodovat co dál… na konec vyhrála varianta doktorského studia. I přes všechnu moji odhodlanost jsem cítil, že mě to nebaví, ba dokonce mě to užírá.. i proto jsem se jal hledat zaměstnání. Prošel jsem desítky, ba stovky pracovních nabídek, ale jedna z nich mě učarovala. Bohužel ale úplně mimo naše společné cesty.

Opět odbočím. Náš celý vztah, který mimochodem začal někdy v březnu 2008, nás provázela noční můra. Můra pro mě, bohyně pro něho, bližší podrobnosti o této osobě raději uvádět nebudu. Proč můra a zároveň pro něho bohyně? Protože ničila to, co jsem se snažil zdlouhavě budovat. Alespoň základní smysl pro zodpovědnost. To, že jsem jej tak trochu vytáhl ze sraček, pomohl splatit dluhy a vyřešit táhlé problémy, to zmiňuji pouze teď v afektu na okraj, protože je mi při tomhle do breku… tahle blbka, pokud jí mám nazývat pravým jménem se nás snažila rozeštvat za celou dobu tolikrát, že člověk to těžko vypočítá.. ptáte se proč? Protože se s Lukášem strašně dobře paří a ona toho chtěla využívat, a pařit a užívat si.. a já, ta největší svině jsem chtěl, aby se učil na zápočty a zkoušky a aby zbytečně neutrácel drahocenné korunky.. ve skrytu duše jsem tušil a doufal jsem, že se mýlím, že tohle nešťastné a ubohé stvoření bude jednou znamenat konec našeho vztahu..

To zaměstnání, které jsem si našel, se jevilo jako ideální start. Inu, dohodli jsme se Lukáškem, že to zvládneme, že se sice neuvidíme každý den, jako do teď, ale že rok, než snad dodělá školu to dotáhneme. A dohodli jsme si podmínky. Podmínky volnějšího vztahu. Sex na jednu „noc“, se výjimečně může tolerovat a taky že se tak bohužel stalo. A poprvé z mé strany. Ale co? Dohodli jsme se, tak jsme se dohodli, jenže já hlupák udělal tu chybu a přiznal jsem se.. no netrvalo to dlouho a on mě to samozřejmě oplatil, s čímž jsem tak nějak počítal… ale jak mě to oplatil, samozřejmě několikanásobně. No, přes to jsme se přenesli.. a vztah pokračoval dál, bez větších obtíží. O pár měsíců později:

29.11. 2011, domluvená oslava Nového roku se rozběhla podle plánů, vřelým uvítáním a nádhernými chvílemi v posteli. A pak, jak již bylo naším zvykem, jsme si dali sklenku vína, resp. několik a po té několikáté sklence vína se člověku rozváže jazyk a začne povídat. A my povídali tak dlouho, až jsme narazili na palčivé téma. To téma přerostlo v hádku.. a hádka přerostla v můj odchod a můj odchod přerostl v………………. bohužel nyní (ani 24 hodin poté) nedokážu říci v co to přerostlo, jelikož Lukáš evidentně slaví s noční můrou její úspěch! Vyšpípat mě z jeho života..

a je to tu, domluvili jsme se na konci našeho téměř čtyřletého vztahu, bolí to, ale ne tak, jak by to bolelo, kdyz bych s tím nepočítal..

NEW CHAPTER:

letos (2012) - za chvíli tedy vloni :D jsem poznal úžasného mladíka.. takový štěňátko - promiň :P a já se do něho zamiloval.. říkejme mu pracovně BoBo.. i já mu tak říkám :D je to velmi zajímavá osobnost, je chytrej (chytřejší než já, a to je co říct :D) a hlavně je úžasnej.. mám ho moc rád, možná že bych dokázal říct, že ho m****u, ale on to nechce slyšet a já mu to cpát nechci, protože je v tomhle ohledu velmi zvláštní, ale to je na dlouhé povídání. Prostě a jednoduše jsem zamilovaný do BoBíka a za nic na světě bych ho nevyměnil (ale jen do té doby než on vymění mě :D). Jenže je tu to pomyslené ale.. BoBo studuje v zahraničí a já tu trpím. Bez pohlazení, bez .... :D, .. možná to je můj úděl trpět, možná to je můj osud, aby to tak bylo, abych pak byl někdy úplně šťatný.. Je mi to teď jedno.. BoBo!! Mám tě rád :*

Původní průvodní text:
JESTLI TO NĚKDO DOČETL AŽ SEM, TAK MĚ PÍSNĚTE… stačí jen četl jsem to, ať vím, že sem si neplácal játra zbytečně..