otto    (40/183/98)

o sobě bych řekl asi jen to, že o sobě nerad mluvim, ale nakonec na sebe řeknu uplně vše :-))) Koneckonců kdo bude chtít něco vědět, tak se určitě umí zeptat...



Přátelé, já vopravdu nevim, já bych Vám to neradil, já totiž všechno sežeru. Já když du z práce, tak celou hodinu nakupuju, plnou tašku toho nesu, deset deka salámu, deset támhletoho, patnáct deka slezský tlačenky, dvacet deka vobyčejný, trošku majonézy a kyselý ryby, ty já strašně rád. A já jak už to vidim za výkladem, tak na to dostanu tak strašnou chuť, že až z toho zeslábnu. A tak rychle nakoupim a du domu. Ale to já nejdu, to já utikam. a doma to všechno sežeru. Díváme se na televizi a já pak šaham, šaham a žeru až na stole nezbyde nic. Tak už jsem to všechno sežral, povidam, a du spat. Ale vo půlnoci se hlady probudim a zápasim se svym svědomim a pak si řeknu hovno! Du do špajsky, uříznu půlku salámu a tu půlku žeru v posteli, manželka ze spaní říká jen ať mi neumastíš peřiny a spí dál a já taky usnu. Ale za hodinu se zase probudim a už to nevydržim, vstanu a du sežrat tu druhou půlku salámu, a tak to jde až do rána. To pak snídám vepřovej bůček. Jak Vám říkám přátelé, nevim, nevim ...