Výlet kolem Prahy? Kdo se přidá...
Povaha:Introvert Extrovert
Pořádek:Nepořádný Pořádný
Dochvilnost:Nedochvilný Dochvilný
Zženštilý:Vůbec Hodně
Technický typ:Vůbec Hodně
Pohled na svět:Pesimista Optimista
Požitky:Idealista Materialista
Noční život:Domácí typ Párty typ
Kde je ten princ na bílem koni?
říkám si letos, tak jak vloni.
A nebo švarný chalan na kole,
přes louky, lesy, přes pole,
přijede, smekne, hlavu skloní,
kde je ten princ na bílém koni?
Líbí se mi hezcí kluci, jinak bych tu nebyl.
Pár slov o tom co mám fakt rád:
Oceňuji inteligenci, takové to lehoulinké jiskření, které se vznáší některým lidem kolem hlavy a které hned poznáte, když je vidíte. Odhalí se třeba humorem, smějí se na těch správných místech, doplňují věty, umějí mile překvapit a nenalévají víno vedle sklenice.
Ač nehráč a nezpěvák, nade vše miluju hudbu. Některá muzika, zejména ta stará, jak já to vnímám, má erotický náboj, zajímavé, že málokdo si všimne...
Mám v oblibě metafory, obraznost, symboliku a obecně hrátky s jazykem, jinak ale ctím rozum a lidé tvrdí, že jsem převážně racionální typ. Podle osobnostních testů jsem INTP, kde N a T jsou sakra vyhraněná.
Důležitý je pro mě humor. Vnímavost k ironii a různým stupňům sarkasmu je nezbytnost. Ze seriálů namátkou Jistě, RD, Futurama, ale i House. Z českých třeba Saturnin, Bugemos nebo CC.
Jsem ze 70% sova (vzhledem k častým dotazům, myšlen je spánkvý typ, ne lykantropie).
A taky mám rád boj, ve všech jeho podobách, zcela přátelsky i více naostro. Boj se zbraní i bez ní, taktiku, techniku, lest. Od silového zápolení, přes jazykové špičkování až k mentálně náročným šachvým partiím. Miluji divoké diskuse i strategii deskových her.
Mám rád, když život vytváří příběh. Překročit vysoké pohoří pro mě neznamená totéž jako strávit čtyři dny v horách. Přeplavat jezero je víc než jen dát si dvacet bazénů.
Oceňuji rozhled. Když se dá s druhým člověkem pohovořit o tom i o onom a není to jen tak po povrchu. Nerad nechávám otázky bez odpovědí. Řeším.
Mám rád cestování, hlavně po exotických zemích, hory, města, kultura, kuchyně, lidé... zapadlá sibiřská vesnice, do které dojedu stopem na valníku s ovcemi, stejně jako varhanní koncert ve Westminsterkém opatsví. Pokaždé úplně jinak, ale o to právě jde.
Mám rád výzvy, které to před člověka klade: na tu horu nevylezem, jenom s pytlíkem buráků a olejovkama tam nedojdem, tohle přece nevypiješ, ten chlívák tu čajovou konvici nemyl už roky, tuhle řeku s báglem nepřebrodíš... a třeba jo.
Miluji lidi kolem sebe, svou rodinu i přátele. Rodina mi funguje a přátel mám celkem dost. Je to fajn, ale je to taky trochu past. Když mi bylo kolem dvaceti a promýšlel jsem plán svého života, řekl jsem si, že k sobě vlastně nikoho nepotřebuju. Bez sexu se obejdu, mám dobrou fantazii, a lidský kontakt mi nechybí. Poslední dobou se můj pohled pomalu, ale jistě mění, a tak jsem tady. Uvidíme, co z toho vzejde.
Soutěž na závěr:
To chce klid, říkali epikurejci,
život je tanec mezi vejci.
Život je jízda na divokém tygru,
pustíš se a...
doplň verš a máš u mě velké zelené plus.
Aktualizace nejlepších nápadů:
... skončíš v kýblu.
... ztratil jsi výhru.
... nezkrotíš vydru.
... prohrál jsi libru.
... vzbudíš se v iglů.
... nepoznáš, jakého jsi, na metrum dlabu, kalibru.