skorpion000 (57/172/72)

Láska není, že na sebe vzájemně hledíme, ale že hledíme stejným směrem.


"Nikdo z nás odtud nevyvázne živý, tak přestaň být na sebe příliš přísný. Vychutnávej si skvělá jídla a pití. Procházej se na slunci. Zaplavej si v moři. Řekni pravdu, kterou nosíš ve svém srdci a schováváš ji jako nějaký poklad. Buď praštěný. Buď milý. Buď vtipný. Buď svůj. Není čas na jiné věci."
( Richard Gere)

Na starý kolena
(Mike Perry)

Možná to znáte, vážení,
jak plyne čas city se unaví,
jenže někdy se splaší srdeční sprežení,
Čím to je sám pán bůh ví.

Bylo to tenkrát po ránu,
Já zaslechl jsem odněkud tvůj hlas
a od té doby snad už nestárnu
a začal mne hřát mráz.

A zas mne baví zajít do krámu,
přitrouible se u rohlíku usmívat.
Strhat si vsoudnost, žiju nirvánu,
když tě v duchu objímám.

Totiž, já já se nepoznávám,
zákony ruším, čas i věk nepopírám.
Já si do kafe tři cukry dám
a celý vesmír zamíchám.

Na starý kolena čtu Shakespeare,
píšu básně, romanticky usínám.
A sním o tobě, kyž nádobí utírám,
zkrátka děj na seriál.

A zas mi večer hvězda vychází,
díky tobě barvy duhy v sobě mám,
A ráno světe div se, nic mi neschází,
když s tebou posnídám.

Totiž, já já se nepoznávám,
zákony ruším, čas i věk nepopírám,
já si do kafe tři cukry dám
a celý vesmír zamíchám.

Ať hodí kamenem kdo namítá,
že bujná fantazie nemožný lhář
a letka s křídly po záruce, že už nelítá,
Ať si znovu přečtu slabikář.

Jenomže, já já se nepoznávám,
zákony ruším, čas i věk popírám.
Já si do kafe tři cukry dám
a celý vesmír zamíchám.

Já já se nepoznávám,
zákony ruším, čas i věk popírám
Já si do kafe tři cukry dám
A celý vesmír zamíchám.


http://www.stream.cz/vtipky-a-srandicky/620956-novy-posilovaci-nastroj-pro-muze

Kdo by neměl rád tento muzikál:
(http://www.youtube.com/watch?v=YEcX9gNVg1U)

Chci jen někde svůj plácek mít,
kde je teplo a kde je klid.
Tam bezstarostně žít,
ach, to by bylo náramný!
Čokoládu si furt brát,
u kamen si svý nohy hřát
a spát a spát a spát,
ach. to by bylo náramný!
Já bych z pelechu, lidi,
nevylezl vůbec ven.
Dřív než na jaře slunce
by mi mrklo do oken.
Někdo by tam byl se mnou snad,
ten by moh mě mít něžně rád
a ještě víc mě hřát.
Ach, to by bylo náramný!
Náramný! Náramný!


A něco z anglické klasiky:

Až ztichne vřava pozemského bytí, ve spánku smrti můžeme mít sny – to proto váháme a snášíme tu dlouhou bídu, již se říká život. Neboť kdo vydržel by kopance a výsměch doby, aroganci mocných, průtahy soudů, znesvěcenou lásku, nadutost úřadů a ústrky, co slušnost věčně sklízí od lumpů, když pouhá dýka srovnala by účty, a byl by klid? Kdo chtěl by nést to břímě, úpět a plahočit se životem, nemít strach z toho, co je za smrtí, z neznámé krajiny, z níž poutníci se nevracejí. To nám láme vůli – snášíme radši hrůzy, které známe, než abychom šli vstříc těm neznámým. Tak svědomí z nás dělá zbabělce a zdravá barva rozhodného činu se roznemůže zbledlou meditací, záměry velké významem a vahou se odvracejí z vytčeného směru a neuzrají v čin.

???: "Důvodem, proč pes má tolik přátel je, že vrtí ocasem a ne jazykem.".

"Častokrát uteče hodně času, než člověk najde odvahu být sám sebou, než překoná strach ze svého okolí."

J.W.: "Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše."

Víra v sebe nás nezbaví problémů, ale pomocí ní je vyřešíme.

Cituji z profilu "activeman" (líbí se mi jeho pohled na realitu):
Odpouštím poprvé, protože dělat chyby je lidské. Odpouštím i podruhé, protože jsme jen lidé a někdy potřebujeme více šancí a času. Ale potřetí se může stát, že budu muset odpustit sám sobě, že jsem dvakrát dal šanci někomu, kdo si to vlastně ani nezasloužil .. Nikdy se nevracím do minulosti, neboť zabíjí svůj drahocenný čas ... Příběhy se neopakují, lidé se nemění. Nikdy nikoho nečekám. Nestojím na místě. Jdu jen vpřed. Lidé, kteří tě potřebují opravdu, tě dohoní, nebo budou kráčet s tebou stejným směrem ... a hlavně, třeba nechat lidi odejít - pokud se vrátí, patří k tobě, pokud ne - nikdy ani nepatřily ..

   …uživatel má vypnuté zobrazování guestbooku